Pavel Kolář












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************
            Pavel Kolář (*1963)


            Stal se andělem strážným českých vrcholových sportovců a všech lidí, kteří trpí poruchami 
            ústrojí. Tenista Radek Štěpánek o něm prohlásil, že je „něco jako Bůh“. Významný fyziotera

            PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D., cestu za svým posláním započal na Fakultě tělesné výchovy a sp
            osmdesátých letech vystudoval obor tehdy pojmenovaný tělesná výchova – rehabilitace.


            Postupem času se z Pavla Koláře stala jedna z největších kapacit v oblasti fyzioterapie. J
            řady odborných článků a publikací věnující se tomuto tématu, účastnil se desítek odborných

            především se však snaží pomáhat lidem a své vědomosti a praxí nabyté zkušenosti předávat s
            na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK.


            Sám je prý velmi senzitivní vůči svým pacientům a jejich obtíže se snaží zjistit už jen z 
            pohybu ještě před tím, než je vyšetří. Právě tuto důležitou schopnost dobrých fyzioterapeu
            naučit své studenty.


            S nadsázkou lze říci, že profesor Petr Kolář patří k jedněm z nejúspěšnějších tuzemských o
            Jeho péče pomohla k cestě na zlatý olympijský vrchol oštěpaři Janu Železnému, běžkyni Kate

            desetibojaři Romanu Šebrlemu či skifařce Miroslavě Knapkové.

            Od zdravotních problémů však pomáhal i prezidentům Václavu Havlovi a Václavu Klausovi, kte

            české společnosti udělil státní vyznamenání.

            Profesor Kolář však nepomáhá jen známým osobnostem. Jeho ordinací prochází denně řada lidí

            zdravotními obtížemi, kterým se snaží od jejich bolesti ulevit, aniž by za to očekával veř
            poděkování. Proto dnes už úspěchy či neúspěchy sportovců bere s nadhledem. Denní setkávání
            ho naučilo, že vítězství není pro člověka zdaleka to nejdůležitější.