Jiří Rohan (1964*)

Dvakrát startoval na olympijských hrách a dvakrát si přivezl domů stříbrnou olympijskou medaili. Vodní slalomář závodící v kategorii C2 Jiří Rohan na vrchol své aktivní sportovní kariéry dosáhl se svým parťákem v lodi Miroslavem Šimkem. Vedle sportu však stihl vystudovat trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. I díky tomu mohl zůstat po skončení své vlastní vrcholové sportovní kariéry u toho, co ho baví.

Jiřího Rohana přivedla ke kanoistice jeho matka, když hledala způsob, jak ho zbavit jeho vleklých nemocí. A vyplatilo se. Jiří Rohan nejen že překonal svou zdravotní slabost, ale dosáhl na cenné kovy na mistrovstvích světa i Evropy v individuálních závodech i v závodech družstev.

Přestože si pozornost veřejnosti získal tým Rohan – Šimek především po olympijských úspěších, Jiří Rohan si nejvíce cení titulu mistra světa z italské Mezzany z roku 1993. „Mistrovství světa v individuálním závodě se nám podařilo vyhrát jen jedinkrát. Dvě stříbrné medaile z olympijských her (Barcelona 1992, Atlanta 1996) sice přinesly mnohem větší popularitu, vítězství to ale nebylo,“ říká dnes.

Na studijní léta vzpomíná Jiří Rohan velmi rád, protože byl na FTVS UK právě v době zásadních historických změn na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. „Nejvíc vzpomínám na atmosféru bývalé budovy fakulty na Malé Straně. Ze studijních let se mi do paměti nesmazatelně zapsala revoluce a s ní spojená stávka s pobytem v budově fakulty,“ usmívá se.

Studium na FTVS UK mu pomohlo nejen v jeho vlastní vrcholové sportovní přípravě, kdy se mu hodily zkušenosti z výuky kondičních tréninků nebo psychologie sportu, ale i poté, co se začal věnovat trenérství. „Zvláště jsem využil teoretický základ pro vedení a skladbu tréninku,“ říká Jiří Rohan, který je dnes také zkušeným organizátorem mezinárodních sportovních klání, jako jsou závody světového poháru či mistrovství světa.