Kyčelní kloub

Kyčelní kloub, art. coxae je omezený kulový kloub spojující stehenní kost (resp. volnou dolní končetinu) s pletencem dolní končetiny (resp. s pánevní kostí).


Stavba kloubu: Kloubní plochy kyčelního kloubu tvoří jamka kyčelní kosti a hlavice femuru. Anatomická úprava hlavice byla popsána u stehenní kosti.


Jamka kyčelního kloubu, acetabulum má tvar duté polokoule, na jejímž vzniku se podílejí všechny tři pánevní kosti. Kloubní plochou acetabula je ale pouze poloměsíčitá plocha (facies lunata), která je také jako jediná potažena kloubní, tj. hyalinní chrupavkou.


Nejmenším podílem se na stavbě jamky účastní os pubis (asi 20 %), a největším podílem os oschii (cca 45 %). Příčný průměr acetabula je asi 2,5 cm a nejhlubším místem jamky je její střed, tzv. fossa acetabuli.


Nejsilnější částí acetabula je jeho horní okraj, kte¬rý je zesílen dvěma systémy kostních trámců, protínajících se nad acetabulem v podobě gotického oblouku. Rovina proložená okrajem acetabula (tzv. acetabulární úhel) svírá s horizontální rovinou úhel 40 - 45 stupňů (inklinace acetabula), a s čelní rovinou úhel asi 35 stupňů (anteverze acetabula). Acetabulum je skloněno zevně dolů a dopředu. (Sklon a postavení kloubní jamky je individuálně velmi variabilní, a je závislé i na pohlaví.


Horní okraj acetabula, který často samostatně osifikuje, se v klinické praxi popisuje jako stříška. Velikost a sklon stříšky má značný význam pro stabilizaci hlavice stehenní kosti. Tento vztah je porušen u vrozeného vykloubení kyčelního kloubu (VVK).


Dorzálně od acetabula pokračují v os ilium dva kostěné pilíře, které pokračují do lopaty kyčelní kosti. Tam, kde je kost nejvíce zatížena, formují oba pilíře ploténku („sourcil“), která je rtg snímku viditelná.


Poměrně hluboká jamka je dále prohloubena vazivovým prstencem, labrum acetabulare.Labrum je u báze složeno z vazivové chrupavky; okraje tvoří spíše cirkulárně orientovaná vlákna hustého vaziva. Prstenec je nejvyšší ve své zadní a horní části, kde dosahuje asi centimetrové výšky. Nejnižší je v místě, kde přemosťuje zářez mezi vrcholy facies lunata. Zatímco labrum acetabulare zvětšuje kapacitu kloubní jamky natolik, že acetabulum obklápí více než polovinu hlavice stehenní kosti, naléhá hlavice pouze na facies lunata, a vkleslé dno jamky vyplňuje tukový polštář, pulvinar acetabuli.


Funkcí tukového polštáře acetabula je absorbovat nárazy, které přes hlavici femuru směřují proti slabému dnu kloubní jamky. Při běžných pohybových aktivitách není polštář stlačován, ačkoliv je hlavice stehenní kosti držena v jamce nejen tahem mohutných svalů kyčelního kloubu a tahem kloubního pouzdra, ale i atmosferickým tlakem, který sám představuje přítlačnou sílu asi 18 kg!


Kloubní chrupavka acetabula je nejsilnější v horní části jamky, kde dosahuje tloušťky až 3 mm. Na spodině jamky kam nezasahuje hlavice, kloubní chrupavka chybí. Hyalinní chrupavka povlékající hlavici stehenní kosti má sílu 1 - 3 mm. Nejsilnější bývá na přední ploše hlavice.


Pouzdro kyčelního kloubu je velmi silné a začíná na okrajích ace¬tabula, takže labrum acetabulare je uvnitř kloubu a mezi lemem a pouzdrem zůstává cirkulární výchlipka kloubní dutiny. Na femur se pouzdro vpředu upíná na čáru spojující oba chocholíky; vzadu jde asi doprostřed délky krčku. S pouzdrem prakticky srůstají zesilující vazy, které pouzdro dále zesilují - především na přední ploše, kde dosahuje tloušťky téměř 10 mm. Slabé je naopak na spodní ploše krčku a v místech, kde na pouzdro naléhá šlacha m. iliopsoas. Synoviální výstelka pokrývá nejen vazivovou vrstvu pouzdra jak je to v kloubech běžné, ale i část krčku. Tzn., že synoviální membránou je potažena celá přední plocha krčku a 2/3 jeho zadní plochy. Membrána vytváří uvnitř kloubu četné záhyby a řasy.


Kloubní pouzdro zesilují čtyři vazy.

Lig. iliofemorale (Bertini, Winslowi, Bigelowi) je nejsilnějším vazem lidského těla. Má tvar obráceného písmene Y. Za¬číná pod spina iliaca anterior inferior a laterální rameno vazu běží k bázi velkého trochanteru, kde se upíná. Mediální, slabší rameno jde po přední straně pouzdra, zatáčí na vnitřní stranu a upíná se v blízkosti malého trochanteru. Obě ramena jsou široká až 1,5 cm, a jsou silná 0,5 - 1,0 cm ! Lig. iliofemorale ukončuje extenzi kyčelního kloubu (zvláště jeho vnitřní rameno) a zabraňuje záklonu trupu. Trup vlastně na ilio¬femorálním vazu "visí".


Lig. pubofemorale odstupuje od horního okraje stydké kosti a po dolní ploše pouzdra jde ke stehenní kosti. Vaz omezuje abdukci a zevní rotaci v kyčelním kloubu.


Lig. ischiofemorale je krátký vaz, který jde od okraje acetabula po zadní ploše pouzdra k zevnímu ramenu iliofemorálního vazu, se kterým splývá. Lig. ischiofemorale omezuje addukci a vnitřní rotaci v kloubech.


• Zona orbicularis je kruhovitý vaz, který obtáčí a podchycuje kr¬ček femuru, ale nespojuje se s ním. Vaz je nejlépe ´vytvořen na horní ploše krčku, kde dosahuje šířky 5 - 7 mm.


Kyčelní kloub není jen kloubem, ve kterém se pohybuje dolní končetina vůči trupu. Jak bylo již mnohokrát uvedeno, kyčelní klouby jsou zároveň nosné klouby trupu a balanční klouby, udržu¬jící rovnováhu vzpřímeného trupu. Proto mají pro stabilitu kloubu velký význam vazy kloubního pouzdra.


Pohyblivosti kyčelního kloubu daná tvarovou úpravou artikulujících kostí, mohutností a průběhem vazů pouzd¬ra. V kyčelním kloubu je možné provádět:

  • flexi (asi do 120 stupňů - zvětšuje se při současné abdukci),

  • extenzi ( jen asi do 13 stupňů,

  • abdukci (do 40 stupňů - zvětšuje se při současné flexi),

  • addukci (do 10 stupňů),

  • zevní rotaci (15 stupňů) a vnitřní rotaci (do 35 stupňů). (Rotace oběma směry se zvětšuje při současné flexi v kyčelním kloubu.)


Vrozené vykloubení kyčelního kloubu (VVK) je nejčastější vrozenou vadou pohybového systému. Jde o geneticky podmíněné onemocnění, které postihuje především plody ženského pohlaví (6:1). Defekt postihuje celý femoro - acetabulární komplex. Morfologicky je vada (pokud se plně manifestuje) charakterizována menší hlavicí femuru, odchylným utvářením kolodiafyzárního a torzního úhlu, defektem „stříšky“, odchylným úhlem acetabula, pozdější osifikací kostěných komponent kloubu a volnějším kloubním pouzdrem. Ostatní klinické příznaky (např. zkrácení končetiny, kožní asymetrie apod.) jsou zřejmě sekundární.


Včasný záchyt VVK dovoluje aplikaci konzervativní léčby, takže k operačnímu řešení se dostává pouze asi 2 % dětí.



Poslední změna: 24. leden 2018 12:58 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy

José Martího 269/31

162 52 - Praha 6 - Veleslavín

Česká republika


IČO: 00216208

DIČ: CZ00216208

Identifikátor datové schránky: piyj9b4

Bankovní spojení: 0085332011/0100


Fakturační údaje


Telefon:

+420 220 171 111

nebo:

+420 220 172 000


Aktuální seznam zaměstnanců UK FTVS