Elektromyografie ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Elektromyografie (EMG) je vyšetřovací metoda, která je založena na snímání povrchové nebo svalové aktivity. Zaznamenává změnu elektrického potenciálu, ke které dochází při svalové EMG poskytuje značné možnosti uplatnění, ale zároveň má mnoho omezení. Je nutné, aby limit pochopena, uvážena a eventuelně odstraněna, takže metoda může být uplatněna na vědeckých z na prostém použití. EMG je příliš snadná na použití, ale také příliš snadná pro zneužití. Elektrická aktivita činného svalu – akční potenciál (AP) AP vzniká, přestoupí-li depolarizační proud (vzruch) potenciál na úrovni prahu a vyvolá ot +, které vede ke zvýšení "pozitivity" uvnitř buňky a k postupnému rozvoji AP. Je-li sval volně aktivován, šíří se akční potenciál vznikající v motorickém kortexu v mozk drahou k buňkám předních rohů míšních, kde je předáván motoneuronům. Z motoneuronu je AP v větvemi k jednotlivým svalovým vláknům a dále se šíří po jejich membránách. Vzrušení, jdoucí přes motorické nervy, dosahuje různé motorické jednotky v jiném okamžiku, nekontrahují současně, ale střídavě - asynchronně. Jejich kontrakce však na sebe navazují. každého svalového vlákna příslušného určité vzrušené MJ je děj jednorázový. Každý nervový po uplynutí latentní doby pouze jednu kontrakční vlnu, běžící po vláknu od inervačního mís vzrušivou (s určitým fázovým posunem). Rychlosti vzrušivé a kontrakční vlny mohou být u je značně rozdílné. Vznik kontrakční vlny vlákna je signalizován AP. První známky mechanické kosterního svalu do sestupné části AP. Vzrušení svalového vlákna podléhá ve většině případů známému zákonu "vše nebo nic". Nemusí úplně vždy. Je-li do svalového vlákna přivedeno více podprahových impulsů, může vzniknout U povrchové EMG prochází AP přes přilehlé svalové tkáně, hlavně tuk a kůži, na jejímž povr detekovány. EMG signál je výsledkem sledu akčních potenciálů motorických jednotek, které j povrchovou elektrodou v blízkosti kontrahovaných svalových vláken.  Elektrická aktivita svalu využívá pro posuzování mechanické aktivity možnost relativního s registrovaných elektrických signálů s veličinami, které popisují mechanický efekt kontrakc přiřazení může v některých dostatečně jistých případech vést až k náhradě. Obecně je ale p elektrické aktivity (EA) k hodnotám mechanickým znesnadněno řadou vlivů. Jejich přehlédnut interpretaci výsledků ke zkreslenému a zjednodušenému názoru na skutečné poměry. Zdrojem d může být vlastní registrační postup, použitá aparatura a způsob kvantifikace EMG, zejména pomocí kožních elektrod. Podstata EMG záznamu Interference u povrchové EMG Výboje a frekvence výbojů jednotlivých AP motorických jednotek jsou na sobě nezávislé. Syn vykazuje pouze 10-20 % AP, u malých svalů, kde se oblast jedné motorické jednotky rozprost sval, je synchronizováno 20 – 50% výbojů. Frekvence jedné motorické jednotky není vysoká – vteřinu (v závislosti na intenzitě kontrakce a druhu svalu). Lze očekávat, že u povrchové v důsledku značné asynchronní činnosti jednotlivých motorických jednotek (dále jen MJ) set vyššími a nepravidelnými. Protože na povrchové elektrody se propaguje mnoho různých  časov napětí, má získaná křivka složitý a zcela nepravidelný průběh. Výsledný EMG záznam není te sumací jednotlivých elementárních napětí, ale platí pro něj zákony interference jednotlivý Komplikované interferenční pochody předcházející vzniku EMG, které probíhají v prostorovém kůže, elektrody) a různé odstupy zdrojů napětí od elektrody nedovolují žádnou užitečnou di jednotlivých AP ve vztahu k jednotlivým MJ. Povrchový EMG záznam nás informuje o průběhu r elektrodách umístěných na povrchu kůže a neposkytuje žádnou bližší informaci o EA jednotli motorických jednotek. EMG signál získaný pomocí povrchových elektrod však ve srovnání s jehlovými elektrodami um globálnější posouzení EA svalu díky větší ploše, ze které je záznam získáván. Rovněž je sn při různých pohybových aktivitách.  Co vlastně EMG signal poskytuje? Pro získání kvalitního EMG záznamu je nutné přesné optimální nastavení přístrojů, věrné ze rozdílu potenciálu na elektrodách (bipolární svod), zabránění artefaktům a stanovení vhodn bodů na svalu. Frekvence, s níž pracují MJ, jsou důležitým ukazatelem úrovně isometrické a isotonické kon Při zvětšování síly kontrakce se zvyšuje frekvence stahů jednotlivých MJ. EMG záznam, získ povrchových elektrod, obsahuje výsledný zápis interferenční činnosti mnoha MJ. Zesílení EM stejné pro všechny amplitudy vstupního signálu. Při vyšších amplitudách dochází k přebuzen které amplitudu deformuje (odřezává). Tím je poměrně významně zkreslen obraz průběhu napět elektrodách. Tato chyba se může projevit především při integraci EMG. Význam amplitudy napětí je diskutabilní z důvodu nepřesně definovatelné polohy povrchových aktivním MJ a odlišného časového posunu napětí. Podmínkou využití amplitudy v EMG, přes je je jasně definovaný vztah amplitudy ke vstupnímu napětí. Zabránění všem odchylkám od základní linie EMG nemajícím původ v EA sledovaného svalu, je Odchylky mohou vznikat elektrickými rušivými vlivy přicházejícími z okolí, mechanickými vl svůj původ v proměnné velikosti přechodového odporu mezi elektrodou a kůží. Velký vliv moh při unipolární registraci artefakty vzniklé záznamem napětí z jiného svalu, která se proje frekvenční věrností ale menší amplitudou. Včasná identifikace těchto artefaktů je nutná pr záznamu. Obtížný problém představuje přesné definování referenčních snímacích bodů. Umístění by měl následujících kritérií: a.Možnost přenosu polohy těchto bodů z jednoho člověka na druhého při zachování úrovně jej reprezentativnosti. b.Možnost postihovat z těchto bodů u různých osob jednotným způsobem mechanickou aktivitu svalu. Poloha elektrod vůči aktivním motorickým jednotkám a velikost elektrod jsou důležité v těc kdy je pro posouzení EA svalu využívána amplituda napětí. Nedostatečnou korelaci mezi EA a aktivitou může způsobit nevhodné umístění a velikost povrchových elektrod. Elektrody Dělení elektrod podle konstrukčního typu: 1.Povrchové elektrody (obr 1 [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechani emgpovrch1.jpg"]  a obr 2 [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanik emgpovrch2.gif"] ) se používají při měření rychlosti vedení nervem, reflexologických a k studiích. Obyčejně se jedná o menší kovové disky, které se fixují na odmaštěnou kůži leu vhodné pro vyšetření akčních potenciálů jednotlivých motorických jednotek, protože zachy z větší plochy takže se zaznamenává aktivita z více MJ. Vstupní odpor při upevnění by mě nejmenší. 2.Jehlové elektrody [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/images   se používají jak při nativní elektromyografii, tak při studiích vedení periferními ner různé typy: koncentrické, bipolární, unipolární. Dělení elektrod podle účelu použití: • Registrační elektrody mohou být jehlové i povrchové. Aktivní elektroda snímá elektrickou umístěna nad bříškem zkoumaného svalu. Referenční elektroda je umístěna nad šlachou. Výs je rozdílem napětí mezi aktivní a referenční elektrodou.  • Stimulační elektrody jsou speciálně uzpůsobené pro vyvolání stimulace. • Zemnící elektrody jsou povrchové, obvykle ve formě fixovatelné páskové elektrody. Povrchové miskové nebo samolepící elektrody, převážně s Ag/AgCl povrchem, je nutné dostate očistit a omýt benzin-alkoholem. Jehlové elektrody se sterilizují. Řízení a odstupňování síly K popsání mechanického a elektrického chování celého svalu poskytuje lepší výpověď o stupň vyvíjené svalem sledování současné činnosti většího množství motorických jednotek [ URL "F (MJ). Zajímavé výsledky byly získány sledováním počtu AP z mnoha MJ a integrací jejich EMG CNS může řídit stupeň kontrakce svalu (skupiny svalů) při pohybu pomocí počtu vzrušených M odstupňování) nebo pomocí frekvence vzruchů (časové odstupňování). Může dojít i k tomu, že nervového vlákna vyvolá kontrakci svalových vláken, tvořících celou MJ (počet svalových vl značně liší přibližně od 5-10 až po 1600). Při posuzování časového a prostorového odstupňo lze upřít pozornost na elektrické projevy některé MJ nebo registrovat současně projevy víc Roste-li síla kontrakce do určité hranice se zvyšuje frekvence výbojů pracujících MJ. Po d (asi za 0,1 s) vstupuje do činnosti další MJ (recruitment), která se chová obdobně. Takto jednotlivé MJ jedna po druhé. Zesílení velmi slabé svalové kontrakce je uskutečňováno zejm vybíjecích frekvencí MJ, které jsou již v činnosti. Vzrůst volní kontrakce ze střední na m uskutečňuje nasazením dalších, dosud nečinných, MJ. Rozdíly zjištěné při sledování časovéh odstupňování síly kontrakce vznikají tím, že mechanogram je obvykle získáván z celého sval frekvence AP v EMG záznamu je získávána pouze z jednoho okrsku svalů. Motorická jednotka [ URL "FTVS-1513.html "]  je skupina svalových vláken, která je inervov motorickým neuronem. Počet vláken v jednotce se velmi liší a záleží na jemnosti pohybu sva jednotky jsou zřejmě v okohybných svalech (kolem deseti), největší v zádových svalech (až Svalová vlákna jedné motorické jednotky jsou uspořádána difusně ve větší části svalu. To u při určitém napětí svalu mohly pracovat jen některé jednotky a ostatní odpočívaly, přičemž postupně střídají. Aktivita motorické jednotky [ URL "FTVS-1513.html "]  (MJ) vzhledem k síle Hlouběji uložené MJ se aktivují při nižších napětích svalu dříve, než MJ na povrchu. Při v se aktivita MJ ztrácí v interferenční křivce. Závislost frekvence MJ na napětí nevyjadřuje jednoznačně časové ani prostorové odstupňován kontrakce celého svalu. Nelze ji tedy využít pro sledování aktivity svalu v tomto směru. V mechanickou a elektrickou aktivitou svalu nelze zjednodušit na vztah mechanické aktivity s v případě, kdy je místo frekvence MJ sledována její amplituda či plocha pod křivkou. Z hlediska možnosti hodnocení elektromyografie umožňuje nejlepší popis izometrická kontrak nedochází k žádným posunům ani změnám délky svalu. V biomechanice dominují tři aplikace při používání povrchového EMG: 1.Ukazatel zahájení svalové aktivace 2.Udává informace o silových přírůstcích vyvolaných jednotlivými svaly nebo skupinou svalů 3.Ukazatel únavových procesů nastávajících uvnitř svalu  aktivace svalu Pro určení aktivace svalu není důležité, jestli je kontrakce izometrická nebo anizometrick zda EMG signál vzniká jen ze zkoumaného svalu nebo je přítomný i signál ze svalů sousedníc Jestliže je sousední sval aktivován více než sval pod elektrodou, přeslech může být regist chybně interpretován. Správným umístěním elektrod (na střednici svalového bříška, respekto zón) značně snížíme registraci přeslechu. Dalším důležitým faktorem je časové zpoždění. Elektromechanické zpoždění je zpoždění mezi aktivací svalu a konkrétní mechanickou činnost jeho aktivací vyvolána. Vzniká mezi svalovou aktivací detekovanou EMG a svalovou aktivací, svalová síla. Zpoždění mezi signálem a silou je proměnlivé a závisí na několika parametrec svalového vlákna, rychlosti zapojení dynamiky svalu, viskoelastických vlastnostech svalu a (včetně jejich délek). Typ vláken ovlivňuje zpoždění, větší obsah rychlých vláken bude zmenšovat zpoždění a opačn ****************************************************************************************** * Svalová vlákna a typy svalových vláken ****************************************************************************************** Typy  svalových  vláken Svalová vlákna mají řadu společných znaků (především anatomických), které dovolují jejich obecný popis, ale sval je ve skutečnosti heterogenní populací vláken lišících se řadou mik histochemických a fyziologických vlastností. Tab. 3. 1.   Anatomická  a   funkční   charakteristika   svalových   vláken Podle uvedených kriterií rozlišujeme čtyři typy svalových vláken: • pomalá červená vlákna (typ I., SO, slow oxidative); • rychlá bílá vlákna (typ II. A, FOG, fast oxidative and glycolytic); • rychlá červená vlákna (typ II. B, FG, fast glycolytic), a • přechodná vlákna (typ III., intermediární, nediferencovaná vlákna). Pomalá červená vlákna (SO), jsou poměrně tenká (cca 50 mikometrů), mají méně myofibril, ho a přítomnost většího množství myoglobínu (obdoba krevního barviva) jim dodává červenou bar velkým množstvím krevních kapilár. Enzymaticky jsou červená vlákna vybavena k pomalejší ko jsou vhodná pro protrahovanou, vytrvalostní činnost. Jsou ekonomičtější a vhodnější pro st zajišťujících spíše statické, polohové funkce a pomalý pohyb. Málo se unaví.Nazývají se ta vlákna" (slow fibres). Rychlá bílá vlákna (FOG), jsou objemnější (cca 80-100 mikrometrů), mají více myofibril a m Enzymaticky jsou vybavena k rychlým kontrakcím, prováděným velkou silou, ale po krátkou do ekonomická a mají jen střední množství kapilár. Hodí se pro výstavbu svalů zajišťujících r prováděný velkou silou. Jsou  velmi odolná  proti  únavě. Používá se pro ně také název "fázická vlákna" (twitch fibres). Rychlá červená vlákna (FG), mají velký objem, málo kapilár, nízký obsah myoglobinu a nízký oxidativních enzymů. Díky silně vyvinutému sarkoplazmatickému retikulu a vysoké aktivitě C dochází u těchto vláken k rychlému stahu prováděnémumaximální silou, ale vlákna jsou  málo únavě. Přechodná vlákna představují vývojově nediferencovanou populaci vláken, která je zřejmě po zdrojem předchozích tří typů vláken. Zastoupení jednotlivých typů svalových vláken ve svalu má - vzhledem k jejich funkční char nepochybně zásadní význam z hlediska svalové  výkonnosti, rychlosti prováděného pohybu, ek práce  atd. Genetická předurčenost zastoupení svalových vláken v kosterních svalech do jisté míry před i  výkonostní  parametry každé osoby, která se rozhoduje nebo je vybírána pro specifickou  disciplínu, anebo  je  podrobována  pohybové  léčbě. Vyšetření  a  určení typu  svalových vláken je možné provést  trojím způsobem: • odběrem vzorku svalové tkáně punkční jehlou v místním znecitlivění; • odběrem řady vzorků svalové tkáně post mortem nebo při některých typech chirurgických vý • speciální technikou nukleární magnetické rezonance se současnou analýzou biochemických p snímaného svalu (-ů). V základním textu nemá smysl zabývat se technickými detaily a problémy, které jsou spojeny jednotlivých typů vláken. Postačí konstatování, že první dva metodické postupy vedly k zís základních údajů  o typologii svalových vláken, ale mapování jednotlivých lidských svalů  jejich  poměrného  zastoupení, je  provedeno  zcela  nedostatečně. Klíčové údaje lze očekávat v integraci výsledků vyšetření svalů a svalových skupin pomocí magnetické rezonance (NMR), která ve spojení s  elektromyografickými technikami a měřením svalem (tzv. technika PET), je schopna poskytnout maximum věrohodných údajů pro analyzu sl aktivity svalových skupin. (Jde ovšem o velmi nákladný postup, který zatím použila pouze N reakce několika kosterních svalů v beztížném stavu.) Obecné konstatování, že v lidských svalech jsou téměř rovnoměrně zastoupena vlákna prvního dnes neobstojí a údaje pro jednotlivé svaly - byť stále neúplné a diskutované, zcela průka heterogenitě svalů z hlediska poměrného zastoupení jednotlivých typů vláken. Nebyl zjištěn rozdíl v zastoupení typů vláken  u lidí různého  somatického   typu. Tzn., ž dvouhlavém pažním svalu převahu (53,6%) vláken druhého typu, právě tak jako jedinec ektomo Byly zjištěny rozdíly (u několika svalů) v zastoupení vláken I. (SO)  a  II. (FOG) typu u  se, že u mužů převládají silnější vlákna druhého typu s vyšší kapacitou anaerobních enzymů silou, rychlostí kontrakce, ale také s větší unavitelností. Typ  svalových  vláken  je  geneticky  určen. Rychlostní a silové osobnostní znaky jsou po genotypově;  vytrvalostní  znaky  lze  významně  ovlivnit  pohybovými  aktivitami. Lze to vyjádřit i méně "oficiálním" příměrem: sprintér se rodí - vytrvalec se vychovává. Byla studována i závislost počtu vláken I. a II. typu  na  věku. Lze považovat za prokázan čtyřicátém roku života, dochází k atrofii všech typů vláken. Je sporné, nakolik jsou tyto typologii svalových vláken. Podle některých údajů se zdá, že po dvacátém pátém roku ve sva "pomalých" - vytrvalostních vláken I. typu. Snad  až  o  5%  na  každých  pět  let  věku. Nakolik jsou tyto údaje obecně platné, a zda-li se týkají jen některých nebo všech svalový není známo. Je nesporné, že  s  přibývajícím věkem  roste vytrvalostní  složka  pohybových Rozsáhlou a mnohaletou diskuzi o "předurčenosti" nebo naopak "přecvičitelnosti" některého určitým typem pohybového režimu, je možné podle současného stavu vědomostí uzavřít asi tak • Pohybová aktivita má zcela nepochybný plastický vliv na diferenciaci typu svalového vlák • Specifickou pohybovou aktivitou dochází k vynucené diferenciaci vláken určitého typu. • Nově diferencovaná vlákna zřejmě vznikají z nediferencovaných vláken III. typu. To co platí pro diferenciaci svalových vláken působením sportovní aktivity, platí pochopit pro léčebně dávkovaný pohyb.Pro potřeby rehabilitace a fyzioterapie je významný i opačný f - inaktivita. Zdá se, že vlivem dlouhodobé pohybové inaktivity začínají ve vyřazených sval vlákna I. typu. Z  praktického hlediska, můžeme tuto velmi složitou problematiku zjednodušeně charakterizo FG ==> FOG ==> SO Schéma říká, že cvičením lze v daném svalu a svalové skupině vynutit diferenciaci vláken v proti únavě a vláken, zajišťujících v rámci celého svalu polohové, spíše statické a vytrva ukazatele. Závislost síla - EMG signál Amplituda EMG signálu obecně roste v závislosti na síle nebo kontrakční rychlosti svalu, t poskytuje jen kvalitativní údaj o vztahu mezi proměnnými. Při otázce, jak se mění síla běh rozdílných úloh, nemůžeme přesně odpovědět. Mnoho faktorů ukazuje, že závislost nemá pevnou kostru. Vliv těchto faktorů může být eliminován normalizováním amplitudy EMG signálu a síly mezi k v kterých se elektroda nepohybuje a kdy vzájemná vzdálenost mezi elektrodou a aktivními sv fixována. Jestliže se elektroda pohybuje, potom charakteristiky prostorové filtrace mezi a a detekovanými povrchy budou změněny. Také umístění s ohledem na inervační zóny, svalo-šla střednice svalu se změní. Tyto změny se budou odrážet v EMG signálu. U anizometrické kontrakce nastává mnoho mechanických, fyziologických a elektrických změn, vztah mezi silou a amplitudou. Např. závislost síla-délka svalových vláken se mění nelineárně a tvary akčních potenciálů jednotek (MUAP), které utvářejí EMG signál jsou změněny, protože vzájemná pozice elektrod povrch kůže je měněna s respektováním kontrahujících svalových vláken. Je obecně známo, že když EMG signál je dostatečně hladký, vztah je monotónní, ale linearit svalech rozdílná (Obr [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/imag Nicméně, protože amplituda povrchového EMG signálu je náhodně proměnná, okamžitá hodnota a monotónní s ohledem na hodnotu síly. Při vyšetřování amplitudy se mění funkce síly vzhlede anatomickým a fyziologickým faktorům. Vztah amplituda EMG – sila nemá pevnou kostru ze dvou důvodů: 1.V mnoha svalech objem detekovaný elektrodou je menší než objem svalu. Počet detekovaných než jejich aktivní počet ve svalu. Jestliže nově zapojené motorické jednotky jsou umístěny blízko elektrody, potom poměrný signálu bude větší než související růst síly, protože nový MUAP bude mít větší podíl než jednotka energie EMG signálu. Nicméně jestliže nově zapojené motorické jednotky jsou umí elektrody, potom síla bude růst, ale amplituda signálu ne. 2.Když výstup svalové síly vzrůstá přes hladinu nově zapojených motorických jednotek, rych nabraných motorických jednotek bude vzrůstat, ale přínos síly od motorických jednotek ne nasycen. Každý MUAP bude pokračovat v poskytování energie EMG signálu, zatímco přispění konstantní hodnotě. Tento nelineární vztah způsobuje, že amplituda EMG signálu vzrůstá v (výkon) síly. Porovnání mezi objekty, svaly a kontrakcemi Porovnání výsledků mezi různými objekty či svaly je možný po normalizaci a vyhlazenísignál se normalizuje síla s ohledem na maximální izometrickou sílu, kterou objekt může vytvářet v příslušném kloubu. Normalizace amplitudy EMG Normalizací amplitudy EMG signálu lze částečně eliminovat factory ovlivňující jeho vztah k u elektrod které se mezi kontrakcemi nepohybují, resp. nemění svou polohu. Zjištěný EMG si svalů, resp. jejich amplitudu, je vhodné vyhladit. Je nutné pro každý sval detekovat EMG p izometrické kontrakci při totožném umístění elektrod jako při detekci EMG ze zkoumaného po způsobem jej zpracovat a vyhladit amplitudu.  Pro vyšetření maximální izometrické síly je důležité držet v mezích kloub ovlivňující ome brání plné možné extenzi, přispění síly svalů není přímo spojené s měřenou silou. Pokud je v mezích v dostatečném tvaru, požádáme objekt o tři rozdílné kontrakce. Kontrakce by měly 5s. Po vyhlazení a filtrovánísignálu, použijeme posuvné okno s délkou 1s. Potom největší n síly zaznamenáme. Mezi kontrakcemi by měl být odpočinek minimálně 2min pro zotavení. Kontr krátké, takže příspěvek síly k rychle unavujícím vláknům se nezmenší, jako síla budující m ale dostatečně dlouhou pro filtraci. Necháme objekt vybrat jeho vlastní způsob produkce sí největší hodnotu jako hodnotu maximální. Porovnání závislosti EMG signálu a síly by mělo být provedeno během izometrické kontrakce. dobře fixován, aby přírůstek síly byl jen ze zkoumaného svalu. Filtrováním signálu s oknem šířky 1s získáme téměř monotónní vztah mezi silou a EMG signál Při získání síly z izometrické kontrakce, ověřit nepřítomnost aktivních motorických jednot jejich prahu. Této situaci je třeba se vyhnout zvláště v případech, kde úroveň síly je níz zapojení krajních MUAP je vysoká. Vyhnout se anizometrickým kontrakcím. Při analyzování anizometrické kontrakce kvantitativn kontrakce, které mají nejmenší krácení a nejpomalejší rychlost. Jestliže opakovaná anizometrická kontrakce musí být analyzována, vybereme dobu dat z fixov monitorujeme parametry signálu jako cyklický pohyb. Normalizovat EMG při hodnotách menších než 80% maximální volní kontrakce (MVC). Nad touto signál a síla neposkytují vhodný referenční bod. .MVC získáme vybráním největší hodnoty ze tří po sobě jdoucích maximálních izometrických k s odpočinkovou periodou 2min mezi nimi. Nechte objekt vybrat jeho vlastní silovou rychlost maximální hodnoty. Během testu pozice objektu musí být podobná, ne-li identická. Opakujte v každém čase změny experimentálních podmínek. Zpracování EMG signálu Filtrace: odfiltrování frekvencí nižších než 20Hz a vyšších než 500Hz – pomocí dvoupásmové Dale je nutné odfiltrovat frekvenci střídavého elektrického napětí (50Hz Evropa, 60Hz USA) odfiltrováno hardwarově. Offset: Nativní EMG data (Graph1 [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomec graph1.jpg"] ) byly nejprve ofsetována, tak aby splňovala předpoklad, že EMG signál je stř oscilující stejnou vahou do kladných i záporných hodnot (Graph2 [ URL "http://biomech.ftvs kompendium/biomechanika/images/graph2.jpg"] ) Rektifikace: přehození záporných hodnot do kladných – vytvoření absolutních hodnot ze všec amplitud (Graph3 [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/images/gr Vyhlazení aplitudy EMG: např. zprůměrováním hodnot amplitudy v okně o velikosti 200ms (vel na potřebách a zkušenostech experimentátora) (Graph3  [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/p biomechanika/images/graph3.jpg"] - [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biom graph3.jpg"] červeně) [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/imag nebo vytvořením obálky pomocí Hilbertovy transformace apod.  EMG Experiment (povrchová elektromyografie) Pro názornost je zde uveden příklad a postup přípravy a vyšetřování EMG svalu musculus bic [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/images/biceps.jpg"]  (dvoj pažní), při pohybu střídavá flexe-extenze loketního kloubu. Pro registraci EMG byly použit samolepící diagnostické EMG elektrody firmy Dantec typu CARE 610 na jedno použití (obr mat "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/images/material.jpg"] ), osmikan aparatura s telemetrickým přenosem snímaných signálu, signál z elektrod vedl do předzesiov vysílače signálu (obr material [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomecha material.jpg"] ), dále je nutné zajistit prostředky pro očištění místa pro nalepení elektr chloupků a hrubé očištění smirkovým papírem (obr material [ URL "http://biomech.ftvs.cuni. kompendium/biomechanika/images/material.jpg"] ). 1) Vybrání místa pro nalepení elektrod – svalové bříško pro elektrody aktivní, šlacha pro referenční (musí být mimo svalové bříško, není nutné vždy umisťovat na šlachu);  2) Čištění svalového bříška, důležité je vybrané místo zbavit chlupů (oholit), pro hrubé o použít jemný smirkový papír (video emg1 [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium video/emg1.avi"] ), benzín pro odmaštění. 3) Lepení elektrod (video emg2 [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomecha emg2.avi"] ); použity povrchové samolepící diagnostické EMG elektrody firmy Dantec typu CA použití; v tomto případě bylo použito bipolárního svodu, dvě elektrody aktivní pro snímání na svalovém bříšku příčně ke svalovým vláknům, jedna elektroda referenční – umístěna nad š nalepení elektrod na svalech ramenního komplexu (obr rameno1 [ URL "http://biomech.ftvs.cu kompendium/biomechanika/images/rameno1.jpg"] ) Správným nalepením lze minimalizovat přeslech ze sousedních svalů! 4) Po umístění elektrod a připojení předzesilovače (video emg3 [ URL "http://biomech.ftvs. kompendium/biomechanika/video/emg3.avi"] ) je nutné jejich polohu dobře fixovat (obr ramen biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/images/rameno2.jpg"] ) – zabránit jejich sledovaném pohybu (video emg4 [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechan emg4.avi"] ). V tomto případě byl použit pouze jediný kanál osmikanálové EMG aparatury MTR8 (obr prijima biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/images/prijimac.jpg"] ) s telemetrickým snímaných signálu firmy MIE s demultiplexorem, dekodérem, filtrem a zesilovačem signálu (o [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/images/aparatura.jpg"] ). EMG aktivita byla vyšetřována při pohybu střídavá flexe-extenze loketního kloubu (video em biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechanika/video/emg4.avi"] ). Na monitoru je vidět registrovaného EMG signálu (video emg5 [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/ video/emg5.avi"]  avideo emg6 [ URL "http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/biomechan emg6.avi"] ) EMG měření není obvykle prováděno samostatně, ale za současného vyšetřování pohybu, sil ap současně probíhané experimenty je nutné synchronizovat!