Motorických jednotek ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Z hlediska anatomie nás zajímají především údaje o pohybovém aparátu, které se týkají pros (trojrozměrné) stavby, a údajů o aktivních či pasivních silách, které orgány pohybového ap chrupavky, vazivo a svalová tkáň) při pohybu vyvíjejí. Tvar a orientace kloubních ploch A (articular surfaces) určují maximální rozsah pohybů v k směrů volnosti (degrees of freedom) A  (jinak řečeno počet os, kolem kterých se může pohyb poměry celého kloubu. Úpon šlachy svalu ke kosti A (tendon attachment or insertion) není nikdy v jediném bodě, a velikou plošku, což trochu komplikuje a zhoršuje přesnost výpočtů sil, které zde působí. N vazivových vláken šlachy zarůstá do kostní tkáně, druhá část přechází do okostice A (perio tah šlachy přenáší a rozkládá na poměrně velkou plochu kosti. Vzdálenost úponu svalu od osy kloubu A, kolem které se děje pohyb, je rozhodující pro výpo sval působí rotační pohyb v kloubu. Je to rameno páky, jehož délka určuje velikost vyvinut Úhel úponové šlachy svalu A k podélné ose kosti, ke které se šlacha upíná, je druhým fakto tento úhel je, tím větší sílu k pohybu kosti sval vyvine. Největší sílu tedy budeme očekáv stupňů. Tento úhel se během pohybu pochopitelně mění. Vnitřní prostorové uspořádání svalových vláken uvnitř svalového bříška a jejich sklon vzhl šlaše rozhoduje o výsledném směru tahu svalu. Toto uspořádání je různě komplikované a nazý svalu (pennation) A  Jednotlivá svalová vlákna A (muscle fibres) se od sebe liší metabolickými ději, kterými zí ke kontrakci. Z toho dále vyplývají rozdíly morfologické a funkční. Mluvíme o typech svalo (muscle fibres types), které se v zásadě rozlišují tři.  Skupina svalových vláken, která je inervována jedním motorickým neuronem, se nazývá motori (motor unit). Počet vláken v jednotce se velmi liší a záleží na jemnosti pohybu svalu. Nej jsou zřejmě v okohybných svalech (kolem deseti), největší v zádových svalech (až dva tisíc vlákna jedné motorické jednotky jsou uspořádána difusně ve větší části svalu. To umožňuje, napětí svalu mohly pracovat jen některé jednotky a ostatní odpočívaly, přičemž se v aktivi střídají. Henemannovo pravidlo (Heneman´s law) říká, že při zvyšování síly svalu se motorické jednot postupně od nejmenších k největším. Síla svalu A (muscle power) se zvětšuje jednak zvětšováním počtu pracujících motorických j zvyšováním frekvence jejich zapojování. Svalové vlákno nemůže pracovat (být v kontrakci) neustále. Musí mít přestávky na obnovení kterých je necitlivé k elektrickým výbojům nervových vláken (refrakterní fáze). Síla svalu je přímo úměrná velikosti průřezu svalového bříška A (muscle belly – crossectio centimetr průřezu může sval vyvinout sílu mezi 16 a 30 N. Při zjišťování plochy průřezu bu na místě, ve kterém řez povedeme, a na obsahu vazivové tkáně. Podle toho, zda celý sval zajišťuje spíše polohu (posturu) nebo spíše pohyb (lokomoci), ro posturální A (postural muscles) nebo fázické A (phasic muscles).  První z nich mají větší sklon ke zkracování. druhé jsou rychleji unavitelné a mají sklon k ochabování. Oba typy js základních typů svalových vláken i když jejich poměr bude samozřejmě odlišný. S věkem se n také upravuje. Kontrakce svalu A (muscle contraction) se může dít při různých změnách jeho délky.Kontrakc   způsobuje zkrácení svalové délky. Kontrakce isometrická A  délku svalu nemění a kontrakc jeho délku prodlužuje. Jeden konkrétní sval může plnit v konkrétním pohybu různou funkci. Agonista A je pro vykonání pohybu rozhodující. Svaly se mohou v roli agonisty i střídat v  pohybu. Například abdukci v ramenním kloubu zahajuje m. supraspinatus (sval nadhřebenový), v abdukčním úhlu kolem 40 st. vystřídán svalem déltovým. V abdukci nad horizontálu pak pok trapézový. Anatomické učebnice vycházejí při popisu jednotlivých pohybů v kloubech a jejich agonistů anatomického postavení. To je ovšem v běžném životě dodrženo málokdy. Proto agonistou pohy směrem může být různý sval podle výchozí polohy v kloubu. Například při přednožení v kyčli základní anatomické pozici (stoj spatný) bude m. iliopsoas (sval bdrokyčlostehenní). Při z v kyčli to ovšem budou adduktory, který se při vytočení kyčle dostávají na přední stranu k fotbalisty). Při vnitřní rotaci v kyčelním kloubu se dostávají na přední stranu abduktory (tensor fasciae latae, gluteus medius). Synergista A agonistovi v jeho úsilí pomáhá a za určitých patologických stavů může jeho fu Antagonista A vykonává opačný pohyb než agonista a na pohybu prováděném agonistou se význa protože je současně aktivován s agonistou na začátku pohybu, zejména při pohybu rychlém. T kontrakci agonisty i antagonisty se říkákokontrakce A   . Na konci pohybu funguje antagonista jako brzda, která pohyb prováděný agonistou zastaví. zapojování agonisty a antagonisty je doprovázena na EMG záznamu třemi typickými elektrický Stabilizátor A (udržuje různé segmenty těla v příslušné vzájemné poloze a podílí se na udr rovnováhy, která může být například váhou upažované horní končetiny vážně narušena. Svaly kompenzující změny stability mohou být uloženy na různých místech těla i velmi daleko od k se viditelný pohyb děje.