Metodologie bakalářské a diplomové práce ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE NA UK FTVS – KROK ZA KROKEM Cílem závěrečné práce je prokázat schopnost písemně formulovat výsledky samostatné odborné práce, prováděné pod dohledem vedoucího práce. Její obsah má odpovídat nárokům kladeným na vědecký text. Následující informace obsahují požadavky, podmínky a obecná doporučení pro napsání závěreč (bakalářských a diplomových) prací především z hlediska současných právních a organizačníc (zejména pak Opatření rektora Univerzity Karlovy č. 06/2010 (Zpřístupnění elektronické dat prací) a Opatření děkana UK FTVS č. 3/2013 (Pravidla pro evidenci, odevzdávání a zveřejňov prací)).  1 Volba a zadání tématu závěrečné práce 2 Vypracování projektu závěrečné práce 3 Vyjádření etické komise UK FTVS (pro výzkum zahrnující lidské účastníky, zvířata, nebo i biologický materiál či data) 4 Průběžné konzultace s vedoucím práce 5 Struktura závěrečné práce 6 Formální náležitosti závěrečné práce 7 Odevzdání závěrečné práce a přihlášení k obhajobě 8 Posudek a obhajoba závěrečné práce 9 Rozdíly mezi bakalářskou a diplomovou prací  Návod, jak ukládat sobory, naleznete zde. [ URL "FTVS-161-version1-zp_navodprostudenty.doc Žádost o obhajobu disertační práce je k dispozici zde. Licenční smlouva ke stažení  zde [ URL "FTVS-161-version1-licencni_smlouva.pdf"] .  1. Volba a zadání tématu závěrečné práce  Při výběru tématu závěrečné práce má student dvě možnosti: 1.vybere si z nabídky témat vypsaných jednotlivými pracovišti fakulty (katedrami, laborato konkrétními vyučujícími. Nabídku nalezne ve Studijním informačním systému (SIS) pod ikon (Výběr práce), popř. na webových stránkách jednotlivých pracovišť. Na vybranou práci se a do 10 dnů kontaktuje vyučujícího, který by měl závěrečnou práci na jím vybrané téma vé vzájemné dohodě práci závazně přidělí (zadá), nebo nepřidělí. Pokud student vyučujícího do 10 dnů od přihlášení, může být práce přidělena někomu jinému bez předchozího upozorně případě, že se studentovi nejde k práci přihlásit, zkontaktuje přímo daného vyučujícího, přihlásí, resp. mu ji přidělí). 2.navrhne vlastní téma, které je povinen s vybraným vyučujícím konzultovat. Pokud vyučujíc souhlasí, přičemž téma práce by mělo spadat do jeho odborného, resp. výzkumného zaměření vypíše a studentovi ji přidělí (zadá). Přidělení práce studentovi je závazné a může být zrušeno jen studijním oddělením na základ potvrzené vedoucím pracoviště, na kterém práce byla vypsána. Zadání závěrečné práce musí p minimálně 6 měsíců před termínem pro odevzdání zavěrečných prací daným harmonogramem akade roku. (Rozhodná lhůta se počítá od data, které se zobrazí v detailu práce v poli "Zadáno" [ URL "FTVS-161-version1-zadano.jpg"]  do data určeného harmonogramem pro odevzdání závěre Odevzdání závěrečné práce výlučně v cizím jazyce lze připustit pouze za podmínky, že bude vedoucím práce uzavřena dohoda, že závěrečná práce bude zpracována a obhájena v cizím jazy Po přidělení práce je již zaktivněno přidávaní souborů v SISu (vlastního řešení práce, abs Student píše závěrečnou práci zpravidla v rámci své specializace, resp. svého studijního o si volí podle svých specifických zájmů, předchozích zkušeností či praxe, popř. podle zájmu s nímž spolupracuje nebo v němž bude po absolutoriu pracovat. V ideálním případě se svým t připojit ke grantovému vědecko-výzkumnému projektu daného pracoviště. Práci lze vypracovat externího spolupracovníka jednotlivých pracovišť UK FTVS, ale pouze se souhlasem vedoucího Téma závěrečné práce si student zadává u vedoucího závěrečné práce podle typu studijního p u bakalářských prací ve 2. úseku Bc. studia, u diplomových prací v 1. úseku nMgr. studia. práce zapíše studentovi splněnou studijní povinnost do SISu a do indexu pod názvem Zadání resp. diplomové práce (hodnoceno 3 kredity) nejpozději do konce 2. (u bakalářských prací), (u diplomových prací) studia. Vedoucí práce rovněž zapisuje do SISu a indexu studijní povinnost pod názvem Kolokvium k b resp. diplomové práci(hodnoceno 3 kredity), a to ve 3. (u bakalářských prací), resp. 2. ús diplomových prací) studia. 2. Vypracování projektu závěrečné práce  Po volbě a zadání tématu závěrečné práce je student povinen vypracovat písemný projekt k j předložit ho vedoucímu práce. O jeho obsahové struktuře a formálních náležitostech jsou st v rámci předmětu Metodologie bakalářské, resp. diplomové práce v zimním semestru 2. úseku resp. v zimním semestru 1. úseku nMgr. studia. Měl by obsahovat především tyto náležitosti jeho zdůvodnění, pracovní hypotézy, metody a techniky, které budou v práci použity, osnovu harmonogram prací, základní studijní literaturu. 3. Vyjádření etické komise  U prací, které obsahují výzkum zahrnující lidské účastníky, zvířata, nebo identifikovateln biologický materiál či data, je student před realizací vlastního projektu povinen písemně o souhlas etickou komisi. V případě výzkumu, který zahrnuje lidské účastníky, je třeba dod komisi UK FTVS: vyplněnou Žádost o vyjádření Etické komise UK FTVS spolu s Informovaným so který si připraví každý student sám, a to e-mailem na  etickakomise(zavinac)ftvs.cuni.cz [ "etickakomise(zavinac)ftvs.cuni.cz"] . Bližší informace jsou k dispozici zde [ URL "FTVS-2 4. Průběžné konzultace s vedoucím práce  Student je povinen v průběhu zpracování závěrečné práce pravidelně konzultovat s vedoucím a formu. Má právo diskutovat problematiku s kterýmkoliv členem pracoviště, kde práce vznik jiným pracovištěm UK FTVS a v nezbytných případech i s jakoukoliv externí institucí. 5. Struktura závěrečné práce  Závěrečná práce může a) být založena na orientačních, dílčích či ucelených výzkumech a na výzkumných šetřeních (empiricko-teoretická práce) nebo může b) uceleně zpracovat, utřídit analyzovat přehled poznatků o závažném a aktuálním odborném problému (má tedy kompilační n analytický charakter) (teoretická práce). 5.1 Struktura empiricko-teoretické práce Abstrakt Abstrakt (strukturovaný abstrakt) je stručná charakteristika práce, z níž vyplývá cíl a sm způsob řešení problému a nejzávažnější výsledky. Jeho součástí jsou tzv. klíčová slova, kt nejdůležitější termíny z řešené problematiky výstižně charakterizují základní tematiku prá pro katalogizaci (pomocí těchto slov pak uživatelé text vyhledávají). Mezi klíčovými slovy nacházet ta, která jsou součástí názvu závěrečné práce. Abstrakt je řazen na začátku práce vstupními stránkami v češtině a v angličtině. Obsah Obsah je strukturován v souladu s členěním vlastního textu práce. Názvy jednotlivých kapit v textu i obsahu shodné. Každá položka obsahu by se měla vejít na jeden řádek. Pro vytváře doporučuje automatické generování s využitím aplikace předdefinovaných stylů nadpisů. Seznam použitých symbolů a zkratek Pokud jsou v práci užívány zvláštní symboly a zkratky, měly by být uvedeny a objasněny. Po vyskytují pouze zkratky obecně známé, není nutné je vysvětlovat. Závěrečná práce empiricko-teoretického charakteru je dále členěna do následujících kapitol vzájemně navazují a tvoří ucelený, kompaktní celek. a. Úvod Úvod by měl obsahovat zdůvodnění výběru a aktuálnosti tématu a nastínění problému, který s (popř. jak téma zapadá do výzkumné práce pracoviště), současný stav řešení problematiky, s pracovních hypotéz, očekávaný přínos práce. V úvodu se necitují a nerozebírají díla jiných Úvod by měl mít rozsah cca 1–1,5 strany. b. Teoretická východiska práce Tato část závěrečné práce představuje podrobnou zprávu o tom, co je v domácí i zahraniční zvolené problematice až do současnosti publikováno. Student prokazuje schopnost vyhledat, tématicky utřídit a analyzovat odbornou literaturu z dané oblasti. Nezbytnou součástí jsou literatury (blíže viz kapitola 6.3). Celkový rozsah teoretické části práce se pohybuje kolem 15–20 stran. c. Cíle a úkoly práce, hypotézy Student přesně, stručně a srozumitelně definuje cíl práce. Formuluje úkoly práce krok po k stanoví pracovní hypotézy, popř. formuluje výzkumnou otázku. Celkový rozsah této části práce představuje cca 1–1,5 strany. d. Metodika práce Student zde popisuje celkový metodologický přístup a uvádí konkrétní metody a postupy, jic jejichž základě došel k uvedeným výsledkům a závěrům. Metody musejí být jasně popsány, aby možno případně dosažené výsledky ověřit. Mezi použitými postupy by měly být i vhodné stati Student by se v této části práce měl zmínit o případné existenci informovaného souhlasu a projektu práce etickou komisí UK FTVS. Metodika se člení obvykle na následující podkapitoly: • popis sledovaného/výzkumného souboru • použité metody • sběr dat – časový rozvrh, vedení a podmínky sběru dat • analýza dat – statistické zpracování dat Podle zaměření závěrečné práce se rozsah metodické části může pohybovat v rozmezí cca 3–8 e. Výsledky V této stěžejní části práce student názorně, stručně, přehledně a přesvědčivě prezentuje v prostřednictvím prostého textu, tak tabelárně či graficky. Získané výsledky by měly být ná (zvláště statisticky) a přiměřeně objektivně interpretovány ve srovnání se současným stave oblasti dané problematiky podle literárních pramenů (zejména při sloučení této kapitoly s Rozsah této části představuje cca 15–20 stran, v závislosti na použitých metodách a charak f. Diskuse Dosažené výsledky jsou zde konfrontovány se současným stavem řešené problematiky, jak je u teoretické části práce. Měla by se zde vyskytnout informace, zda stanovené hypotézy práce či zamítnuty a z jakého důvodu. Tato část práce může být spojena s Výsledky. Rozsahově tato část práce odpovídá cca 3–6 stranám. g. Závěry Je to stručný souhrn dosažených výsledků, závěrů a poznatků v porovnání se stanoveným cíle Ze závěru má být jasné, jakou problematikou se student zabýval a zejména k jakým závěrům d by měl na základě zjištěných výsledků naznačit další problémy, kterým by bylo účelné věnov nastínit doporučení a návrhy, jejichž realizace by v praxi a popř. i v teorii (tj. dalším vyřešit zkoumaný problém. Stejně jako v Úvodu se neuvádějí citace jiných autorů. Doporučená délka je cca 1–2 strany. Seznam literatury (Referenční seznam) Obsahuje veškerou literaturu, prameny a zdroje, které byly použity během práce a jsou zmín V seznamu literatury lze výjimečně uvést i publikaci, se kterou student pracoval, ale na n neodkazuje (např. literatura metodologického charakteru). Seznam literatury se řadí abeced příjmení (prvního) autora díla, u děl téhož autora chronologicky. Internetové zdroje by se zvlášť, nýbrž společně s tištěnými zdroji. V seznamu literatury je student povinen používat bibliografickou citaci podle normy ISO 69 kapitola 6.3). Přílohy Tato část závěrečné práce obsahuje veškeré materiály (fotografie, grafy, tabulky, dotazník apod.) nezbytné pro pochopení a ilustraci textu, pokud je nelze umístit přímo do něj. U př materiálů je nezbytné uvést zdroj formou bibliografické citace. Doporučuje se nejdříve uvé pak samotné přílohy. Každá příloha má své číslo a výstižný název (např. Příloha č. 1: Nabí kroužků organizovaných ze strany základních škol) a v textu práce musí být na ni náležitě příloh se buď nečíslují vůbec, nebo se číslují jinak než vlastní text práce (např. římským První přílohu tvoří případný originál potvrzeného formuláře Etickou komisí UK FTVS (do dru závěrečné práce student vkládá kopii) a vzor informovaného souhlasu účastníků výzkumu (tzn údajů). Vyplněný informovaný souhlas s příslušnými podpisy (za každou vyšetřovanou osobu) osobně dodat referentce Etické komise UK FTVS pí Kopřivové. 5.2 Struktura teoretické práce Abstrakt Abstrakt (strukturovaný abstrakt) je stručná charakteristika práce, z níž vyplývá cíl a sm způsob řešení problému a nejzávažnější výsledky. Jeho součástí jsou tzv. klíčová slova, kt nejdůležitější termíny z řešené problematiky výstižně charakterizují základní tematiku prá pro katalogizaci (pomocí těchto slov pak uživatelé text vyhledávají). Mezi klíčovými slovy nacházet ta, která jsou součástí názvu závěrečné práce. Abstrakt je řazen na začátku práce vstupními stránkami v češtině a v angličtině. Obsah Obsah je strukturován v souladu s členěním vlastního textu práce. Názvy jednotlivých kapit v textu i obsahu shodné. Každá položka obsahu by se měla vejít na jeden řádek.Pro vytvářen doporučuje automatické generování s využitím aplikace předdefinovaných stylů nadpisů. Seznam použitých symbolů a zkratek Pokud jsou v práci užívány zvláštní symboly a zkratky, měly by být uvedeny a objasněny. Po vyskytují pouze zkratky obecně známé, není nutné je vysvětlovat. Závěrečná práce teoretického charakteru je dále členěna obvykle do následujících kapitol, vzájemně navazují a tvoří ucelený, kompaktní celek. a. Úvod Úvod by měl obsahovat zdůvodnění výběru a aktuálnosti tématu a nastínění problému, který s (popř. jak téma zapadá do výzkumné práce pracoviště), současný stav řešení problematiky, s očekávaný přínos práce. V úvodu se necitují a nerozebírají díla jiných autorů. Úvod by měl mít rozsah cca 1–1,5 strany. b. Současný stav bádání Tato část závěrečné práce představuje podrobnou zprávu o tom, co je v domácí i zahraniční zvolené problematice až do současnosti publikováno. Student prokazuje schopnost vyhledat, tématicky utřídit a analyzovat odbornou literaturu, periodika, popř. dobové dokumenty z da Nezbytnou součástí jsou citace literatury (blíže viz kapitola 6.3). Celkový rozsah této části práce se pohybuje kolem 5–10 stran. c. Cíle, úkoly a metodika práce Student přesně, stručně a srozumitelně definuje cíl práce. Formuluje úkoly práce krok po k zde celkový metodologický přístup a uvádí konkrétní metody, jichž použil a na jejichž zákl uvedeným závěrům. Podle zaměření závěrečné práce se rozsah této části může pohybovat v rozmezí cca 3–5 stran d. Deskriptivně-analytická část práce Představuje stěžejní část závěrečné práce. Může např. obsahovat popis a rozbor vývoje hist skutečností, filosofických, sociologických, pedagogických a jiných problémů. Její konkrétn samozřejmě závisí na tématu práce a vědecké disciplíně, do které směřuje. Celkový rozsah této části práce činí cca 30–50 stran. e. Závěr Je to stručný souhrn dosažených výsledků, závěrů a poznatků v porovnání se stanoveným cíle být jasné, jakou problematikou se student zabýval a zejména k jakým závěrům dospěl. Na zák výsledků by měl naznačit směry, jimiž by se mohlo další bádání v tématické oblasti, kterou ubírat. Stejně jako v Úvodu se neuvádějí citace jiných autorů. Doporučená délka je cca 2–4 strany. Seznam literatury (Referenční seznam) Obsahuje veškerou literaturu, prameny a zdroje, které byly použity během práce a jsou zmín V seznamu literatury lze výjimečně uvést i publikaci, se kterou student pracoval, ale na n neodkazuje (např. literatura metodologického charakteru). Seznam literatury se řadí abeced příjmení (prvního) autora díla, u děl téhož autora chronologicky. Internetové zdroje by se zvlášť, nýbrž společně s tištěnými zdroji. V pracích historického charakteru se zpravidla členění seznamu pramenů a literatury. V seznamu literatury je student povinen používat bibliografickou citaci podle normy ISO 69 kapitola 6.3). Přílohy Tato část závěrečné práce obsahuje veškeré materiály (fotografie, kopie dobových dokumentů tabulky apod.) nezbytné pro pochopení a ilustraci textu, pokud je nelze umístit přímo do n materiálů je nezbytné uvést zdroj formou bibliografické citace. Doporučuje se nejdříve uvé pak samotné přílohy. Každá příloha má své číslo a výstižný název (např. Příloha č. 1: Stan jednoty pražské) a v textu práce musí být na ni náležitě odkázáno. Strany příloh se buď ne nebo se číslují jinak než vlastní text práce (např. římskými číslicemi). 6. Formální náležitosti závěrečné práce Práce musí být sepsána prostřednictvím textového editoru (nejčastěji Microsoft Word), resp orientovaného na tvorbu textových a kombinovaných dokumentů, popř. s využitím příslušných orientovaných na práci s daty číselné či grafické povahy. Musí být vytištěna na bílém papí (210 x 297 mm), vždy po jedné straně papíru. Závěrečná práce je nejčastěji zpracována v jazyce akreditace příslušného studijního oboru, pouze se souhlasem vedoucího práce. V celém textu práce musí být dodržena jednotná grafická úprava. Doporučuje se nepřehánět u písma, kurzivy, podtržení, různých druhů a velikostí písma apod. Podtrhávání pokud možno n Nejde o pestrost textu vědecké práce, nýbrž o jeho formálnost a jednotnost. Student je plně odpovědný za jazykovou a formální úroveň své práce, která je jedním z dílč jejího celkového hodnocení. Styl musí být odborný, věcný, stručný a používající přesně def (především u prací empiricko-teoretických). 6.1 Titulní list a první stránky práce  Zde  [ URL "FTVS-161-version1-vzor_titulni_list.doc"] je k dispozici vzor titulního vazeb titulního listu uvnitř práce a prvních stránek, které jsou povinnou součástí závěrečné prá používat logo FTVS ani UK! Závěrečná práce musí obsahovat závazné prohlášení o těchto skutečnostech: a) student vypracoval práci samostatně b) všechny použité materiály a literatura byly řádně citovány c) práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu 6.2 Způsob psaní textu Písmo: Times New Roman, velikost 12 bodů (v poznámkách pod čarou 10 bodů) Řádkování: 1,5 (v poznámkách pod čarou 1,0) Zarovnání textu: do bloku (oboustranné zarovnání) Okraje: vlevo 3,5 cm (resp. vlevo 2,5 cm, u hřbetu 1 cm), vpravo 2,5 cm, nahoře 2,5 cm, do Mezery mezi odstavci: 6 bodů Členění textu: Užívá se maximálně čtyř úrovní titulků, resp. číslovaných kapitol (desetinn třídění) – jednotlivé hladiny se odlišují tučně, kurzívou nebo velikostí písma (např. prvn hůlkovými písmeny velikosti 16, druhá úroveň malými tučnými písmeny velikostí 14, třetí úr malými písmeny velikosti 12, čtvrtá úroveň malými písmeny velikosti 12). Na konci číselnéh po poslední číslici) se tečka nedělá (např. 1.1.3), mezi číslem a začátkem názvu kapitoly mezery. Tečka se nedělá ani za názvy kapitol. Číslování kapitol začíná Úvodem a končí Závě použité literatury (Referenční seznam) a Přílohy se již jako kapitoly nečíslují. Každá hla začíná na nové stránce. Podkapitoly se oddělují větší mezerou. Číslování stran: Číslují se všechny platné strany počínaje první fyzickou stranou práce, p některých stranách se číslo strany nezobrazuje (např. prázdné strany, titulní strana, podě prohlášení, strany se zvláštní grafickou úpravou; první číslovanou stranou je tedy většino nachází Obsah). Pro číslování se používají arabské číslice, které jsou umístěny na straně uprostřed. Pro nastavení formátu číslování je nutno do textu vložit „nový oddíl“ textu. Tabulky: Každá tabulka musí mít své číslo a stručný a výstižný název (např. Tabulka č. 1: hmotnosti sportujících chlapců během jednoho roku), popř. legendu (umístěnou pod tabulkou velikostí písma menší, než je základní text práce). Název se umísťuje nad tabulku a nedělá tečka. Hlavička (název sloupců) v tabulce se píše s velkým počátečním písmenem. Písmo použ má být stejného typu, jako je základní text, a zmenšeno o jeden až dva body. Text v levém se obvykle zarovnává vlevo, v ostatních sloupcích doprostřed. Pokud jsou v ostatních sloup zarovnávají se stejnými desetinnými řády pod sebe, obsahují-li tyto sloupce nesouměřitelné (např. v různých jednotkách), desetinné řády se zarovnávat nemusejí. Čára kolem celé tabul linka pod hlavičkou mohou být tlustší než ostatní čáry v tabulce. Je-li v práci více tabul průběžně. V textu musí být na ně náležitý odkaz. Obrázky: Každý obrázek (graf, schéma, fotografie) musí mít své číslo a stručný a výstižný  legendu. Název se umísťuje většinou pod obrázek a nedělá se za ním tečka. Je-li v práci ví číslují se průběžně. V textu musí být na ně náležitý odkaz. Poznámky pod čarou: Slouží k umístění doplňujících informací, které nepatří přímo do hlavn protože by narušovaly jeho logický průběh, nebo jsou zde uváděny bibliografické údaje (zej historických – blíže viz kapitola 6.3). Poznámky se číslují arabskými číslicemi v horním i v celé práci. Uvádějí se na té straně, kde se nachází text, k němuž se vztahují. Text pozn končí tečkou. Zkratky v textu: Použijí-li se v textu zkratky, musejí být vysvětleny vždy u prvního výsky závorce, popř. v poznámce pod čarou, jde-li o složitější vysvětlení). Současně může být př seznam zkratek. 6.3 Citace Bakalářské a diplomové práce jakožto práce vědecké mají obsahovat zjištění či tvrzení, jež buď vlastním výzkumem, nebo citacemi relevantních autorů. Nelze v nich používat jako spole vlastní vzpomínky nebo odkudsi slyšené výpovědi. Poznámky z přednášek lze využít jen v pří autora s jejich zveřejněním (v citaci je pak třeba uvést jméno autora, název přednášky, mí konání). Správné citování a uvádění veškerých použitých zdrojů včetně údajů o informacích převzatýc zdrojů je nejen předpokladem pro dodržování autorského zákona, ale též jedním ze základníc vědecké práce. Při zpracování závěrečné práce je tedy student povinen veškeré zdroje uvádě citace a parafráze označovat. Musí se přitom řídit normami ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Po částí odborných a dalších prací jiných autorů bez jejich citování a také použití pramennéh empirických dat bez uvedení pramene je podvodem, kterým si student přisvojuje výsledky prá Výsledky takové činnosti se hodnotí jako plagiát. Bibliografická citace je souhrn údajů o citované publikaci nebo její části, umožňující jej identifikaci. Odkazem na citaci se rozumí odvolání v textu na citaci uvedenou na jiném mís literatury na konci práce, popř. v poznámkách pod čarou). Podrobnější informace o citacích jsou k dispozici  zde. [ URL "FTVS-161-version1- citace_prednaska_k_tisku.pdf"] 6.3.1 Bibliografické citace Bibliografická citace je souhrn údajů o citované publikaci nebo její části a jejich soupis kapitole Seznam literatury. Údaje, které tvoří bibliografickou citaci, umožňují identifika nebo její části. Níže jsou uvedeny příklady citací nejběžnějších druhů děl podle platné no jiných zdrojů vysvětlí studentovi vedoucí práce, popř. jej odkáže na danou normu. a) monog VELENSKÝ, M. Pojetí basketbalového učiva pro děti a mládež. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008 978-80-246-1480-9. b) článek v časopise BLAHUŠ, P. Statistická významnost proti vědecké průkaznosti výsledků výzkumu. Česká kinant roč. 4, č. 2, s. 53-71. c) příspěvek ve sborníku HELLER, J., aj. Morfofunkční charakteristika a zdravotní rizika mentálně postižených 13-le In PAVLŮ, D. (ed.). Kvalita života zdravotně postižených a starších občanů. Sborník příspě konference s mezinárodní účastí konané 9.-11. listopadu 1995 na FTVS UK. Ed. D. Pavlů. Pra 1996, s. 118-129. d) diplomové a jiné závěrečné práce JAKUBEC, R. Pohled do budoucnosti tělesné výchovy jako předmětu vyučovaného na zvláštních odborných učilištích. Praha, 2005. 54 s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové prá Tilinger. e) elektronické zdroje BOHÁČKOVÁ, L. Posilování a těhotenství – část II. [online]. c1999, [cit. 2002-09-07]. Dost www.fitnet.cz/posil/cl_tehot2.html. MOOS, P. Je IQ pouhou akademickou iluzí? Psychologie dnes [online]. 2000, č. 10 [cit. 2003 z: http://www.studovna.cz/scripts. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělává zákon) [online]. c2004, poslední revize 27.2.2006 [cit. 2006-02-28]. Dostupné z: http://ww HTM/Skolskyzakon_561_2004Sb.htm. 6.3.2 Odkazy na citace Odkaz je stručná forma citace, která je a) vsunutá do pokračujícího textu, b) připojená ja čarou na stránce dole (zejména u historicky zaměřených prací), c) uvedená na konci kapitol Zvolený způsob odkazu na citace musí být v celé práci jednotný. Odkaz na citace může mít různé formy, nejčastěji se používá tzv. jmenný odkaz, tj. označen příjmením autora/autorů a rokem vydání díla, popř. číslem strany v kulatých závorkách (nap Novák (1999, s. 65)…. a jak tento problém řeší trenéři (Dobrý, 1985)). Problém dvou nebo více citací v jednom roce stejného autora se řeší tak, že v seznamu použ se obě knihy odliší např. písmenem za rokem vydání (2000a, 2000b). Toto odlišení se pak mu odkazech na takto odlišené bibliografické citace (Rychtecký, 2000a), (Rychtecký, 2000b). Je důležité vědět, že s literaturou jiných autorů je třeba pracovat, nikoli jen doslova op (tzv. přímé citace) bez vlastního příspěvku studenta. Práce s literaturou znamená předevší důležitých myšlenek jiných autorů, jež jsou interpretovány a dál rozváděny (tzv. nepřímé c nepřípustné, aby přímé citace tvořily větší část obsahu strany. Přímé citace se používají definic, u výroků, které považuje student za velmi významné nebo nějakým způsobem „extrémn se doslova opsaná část textu (nesmí být příliš dlouhá) dává do uvozovek, do kurzívy a v od student povinen uvést kromě příjmení autora, roku vydání publikace i číslo strany, ze kter V pracích historického charakteru je často odkazováno na archivní dokumenty, jejichž citac normou, ale ustálenými zvyklostmi. 7. Odevzdání závěrečné práce a přihlášení k obhajobě Závěrečnou práci je student povinen odevzdat v elektronické podobě prostřednictvím SISu a podobě na pracoviště (katedru, popř. laboratoř), které práci vypsalo, v termínu vyhlášeném akademického roku. Termín pro odevzdání elektronické a tištěné podoby práce je shodný. Stu jeden tištěný exemplář svázaný v pevné vazbě (termovazba či kroužková vazba nejsou dovolen práce totiž musí zaručit, že k ní nebudou dodatečně přidávány ani z ní nebudou vyjímány li považována za odevzdanou až po odevzdání obou forem (elektronické i tištěné). Po uplynutí harmonogramem  akademického roku k odezvání závěrečné práce již nebude možné práci odevzda Před odevzdáním práce si student zkontroluje, zda je jeho téma správně zapsané v SISu a js všechny potřebné údaje (tj. především název, anglický název, akademický rok vypsání, jazyk práce, ústav, vedoucí práce, obor). Po odevzdání práce již jakákoli editace není možná! Po odevzdáním práce v elektronické i tištěné podobě se student přihlásí prostřednictvím SISu státní závěrečné zkoušce - Přihlašování k SZZK - metodický pokyn [ URL "http://www.ftvs.cu version1-prihlasovani_k_szzk.pdf"] - (pouze v termínu určeném harmonogramem akademického r stejný jako termín pro odevzdání závěrečné práce). Studijní oddělení provede kontrolu spln povinností, bez které se obhajoba nemůže uskutečnit. Student je povinen při odevzdání práce vložit do systému následující soubory (pro bakalářs práce): řešení práce, abstrakt v českém jazyce a abstrakt v anglickém jazyce. 8. Posudek a obhajoba závěrečné práce Vedoucí závěrečné práce a oponent vypracují její hodnocení, jehož součástí je doporučení ( posuzované práce k obhajobě, a vloží je do SISu. Oponenta závěrečné práce navrhuje podle c její vedoucí. Student má právo minimálně tři dny před termínem obhajoby se v SISu se zněním posudků vedo práce seznámit (posudky budou připojeny k ostatním souborům), aby se mohl připravit na při z nich vyplývající. I když jsou oba posudky na práci kladné, nezaručuje tento výsledek aut obhájení práce při ústní obhajobě. Student se musí obhajoby zúčastnit i přes negativní pos práci obhájit. Obhajoba závěrečné práce včetně formy její prezentace probíhá podle pokynů vedoucího práce němž vznikla, před komisí, která má alespoň tři členy. Je přístupná veřejnosti vyjma závěr komise k hodnocení práce. Úspěšné obhájení práce je podmínkou ke konání státní závěrečné z součástí jejího celkového hodnocení. Ve lhůtě max.15 dnů po obhajobě může student do SISu seznam oprav případných překlepů a pravopisných chyb (nevkládají se celé texty pouze výčet Zájem o uložení errat student nahlásí na katedře, která po jejich uložení provede finaliza V případě, že se student nedostaví k obhajobě a obhajoba neproběhne, nemůže být  klasifiko právo na náhradní termín. Na obhajobu se v takovém případě může znovu přihlásit v další ob harmonogramem akademického roku pro obhajoby, ale bez možnosti jakkoliv měnit v SISu již o 9. Neobhájení závěrečné práce Při neúspěšné obhajobě student může postupovat následujícím způsobem: a) student si ponechá stejné téma Vedoucí práce znovu vypíše práci do SISu a studentovi přidělí. Mezi přidělením závěrečné p odevzdáním (dané harmonogramem akademického roku) musí uběhnout nejméně 2 měsíce. b) student si zvolí jiné téma Vedoucí práce vypíše nové téma práce do SISu a studentovi přidělí. Mezi přidělením závěreč odevzdáním musí uběhnout nejméně 6 měsíců. Pokud stávající vedoucí práce není již zaměstna vedoucí katedry přidělí studentovi nového vedoucího práce. 10. Rozdíly mezi bakalářskou a diplomovou prací Z hlediska obsahového se bakalářská práce od diplomové liší zejména u prací empiricko-teor kvalitou, event. rozsahem použitých metod, včetně statistického zpracování dat, velikostí souboru apod. Níže jsou uvedeny kvantitativní požadavky na závěrečné práce: a) bakalářská práce Doporučený rozsah: 40–60 stran (bez příloh) Minimální požadovaný počet citací: 20 (z toho minimálně 3 cizojazyčné) b) diplomová práce Doporučený rozsah: 60–80 stran (bez příloh) Minimální požadovaný počet citací: 40 (z toho minimálně 6 cizojazyčných) Navazuje-li diplomová práce svým tématem na práci bakalářskou (což je vhodné a žádoucí), r rozšířenou a upravenou verzi práce bakalářské, měla by být alespoň z 50 % nová. Diplomová tomto případě představovat kvalitativně nový stupeň práce na tématu, jde o další stupeň po ****************************************************************************************** * Postup při podezření na plagiát ve studentských pracích ****************************************************************************************** Podezření na plagiát v rámci předmětu Získá-li vyučující při kontrole odevzdané seminární (či jiné) práce podezření, že práce ne studenta, písemně (listině nebo elektronicky) upozorní studenta, že taková práce není pro kontroly studia předmětu přípustná. Řešení nastalé situace mohou být různá (kupř. dle stupně / ročníku studia, zaměření předmě provinění (objem opsaných pasáží, úmysl apod.), například přepracování zadané práce, příp. zakončení předmětu. Dále je doporučeno o každém případu sepsat protokol (ideálně doplněný o popis zjištěných n – například analýzou údajů získaných užitím systému kontroly původnosti práce). Kromě toho vyučující děkanovi podnět k zahájení disciplinárního řízení se studentem. Podezření na plagiát závěrečné práce Získá-li vedoucí práce v průběhu přípravy práce podezření, že práce není původním dílem st (listině nebo elektronicky) upozorní studenta, že tato skutečnost může mít vliv na úspěšno doporučí přepracování práce, příp. uvede toto své podezření i s odůvodněním do posudku a p obhajobě. Získá-li vedoucí práce nebo oponent při psaní posudků na již odevzdanou práci podezření (n analýzy systémem kontroly původnosti práce Turnitin, či jiným dostupným systémem), že prác dílem studenta, uvede toto své podezření i s odůvodněním do posudku a práci nedoporučí k o Je-li obhajovaná práce, která má aspoň v jednom posudku důvodné podezření, že práce není p studenta, a není-li toto podezření v průběhu obhajoby vyvráceno, práce nebude obhájena a d v protokolu včetně podkladů pro toto podezření (například výstup z analýzy systémem kontro práce). Objeví-li se během průběhu obhajoby podezření, že práce není původním dílem studenta, a ne podezření v průběhu obhajoby vyvráceno, práce by neměla být obhájena a důvod bude uveden v o průběhu obhajoby včetně podkladů pro toto podezření (například výstup z analýzy systémem původnosti práce). Ve všech případech by měl být dán podnět k zahájení disciplinárnímu řízení se studentem.