Sebeobrana a právo ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Okolnosti vylučující protiprávnost jsou takové okolnosti, které způsobují, že čin, svými r trestnému činu, není pro společnost nebezpečný, a tudíž není trestným činem. Jedním z nejdůležitějších úkolů našeho státu je ochrana práv a oprávněných zájmů fyzických osob. Tato práva garantuje právní řád České republiky a zajišťuje je prostřednictvím státn orgánů státní správy a samosprávy. Mezi tato práva patří např. právo na: • Život • Zdraví • Majetek • Osobní svobodu • Domovní svobodu Jednotlivé trestné činy mají za úkol objektivně posoudit orgány činné v trestním řízení, j Policie České republiky, nezávislé soudy a státní zastupitelství. Dále je důležité posoudi hledisko napadeného ve snaze dosáhnout spravedlnosti. Občan, má právo bránit svá práva zák které stanová zákon a to za použití přiměřeného násilí.  Mezi okolnosti vylučující protiprávnost dle Trestního zákona č. 40/2009 sb. patří: • § 28 Krajní nouze  • § 29 Nutná obrana • § 30 Svolení poškozeného • § 31 Přípustné riziko • § 33 Oprávněné použití zbraně §  28 Krajní nouze (1.) „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tre není trestným činem.“ (2) „Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, a komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.“ Tento paragraf opravňuje kohokoliv odvracet přímo hrozící nebezpečí, a to jakoukoliv činno apod., jež směřují k následnému odvrácení. Nebezpečí ohrožuje životy, zdraví, majetek apod podobu útoku trestně odpovědného člověka, jak je tomu v nutné obraně. Charakter nebezpečí např. přírodní síly, nebezpečná lidská jednání osoby mladší 15 let či osob choromyslných a přímo hrozící znamená, že postačí přítomnost ohrožení, tudíž nemusí dojít k porušení. Hroz však reálná. Nebezpečí lze za daných okolností odvrátit jinak znamená, že musí být využito opatření, které nebezpečí mohou odvrátit (např. vypnutí elektrického proudu, přivolání slo záchranného systému). Způsobení škody při jednání v krajní nouzi může být způsobeno komuko splněny všechny podmínky krajní nouze, tak dochází k tzv. excesu, neboli vybočení z krajní Představte si situaci, kdy jdete po ulici a vidíte, že kousek od vás tři muži kopou do bez ležící na zemi. Rozhodně nejste tak fyzicky vybaveni, abyste se postavili přesile útočníků ani poblíž. Mobil také při ruce nemáte, ale stojíte přímo vedle výlohy obchodu s drahými š je chráněna bezpečnostním alarmem. Na zemi leží dlažební kostka a vy ji hodíte plnou silou výlohy ve snaze spustit alarm. Alarm je většinou napojen na centrální pult ochrany nebo př ale hlavně alarm spustí sirénu. Hluk, který jste způsobili, bude mít za následek, že skupi kopajících do bezbranného člověka ležícího na zemi svého jednání zanechá a bude se snažit co nejrychleji zmizet. Svým činem jste sice způsobili škodu na majetku třetí osobě, která vůbec nic společného, ale dle zákona za to nejste trestně odpovědni, protože jste jednali Způsobili jste sice škodu na majetku třetí osobě, ale za cenu ochrany lidského života, což vždy cennější.    §  29 Nutná obrana (1) „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chr zákonem, není trestným činem. (2) „Nejde o nutnou obranu, byla-li zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.“ Nutná obrana není povinností občana, ale je to jeho právo. Každý má právo bránit se nežádo je právem každého se svobodně rozhodnout, zda tohoto práva využije či nikoliv. Nelze nikom nebezpečí či útok strpěl. Výjimkou jsou osoby, kterým zákon nebo služební předpisy ukládaj Takové osoby jsou povinny čelit nebezpečí ve formě útoku. Tento paragraf opravňuje kohokoliv odvracet přímo hrozící nebo trvající útok. Útok nemusí k této osobě, ale může se jednat o pomoc ostatním spoluobčanům. Odvracením je myšleno opat zákrok, který směřuje k zastavení, či překažení útoku. Útok znamená úmyslné protiprávní jednání člověka, útočníka nebo útočníků, může se jednat i člověkem. Útok musí být vždy skutečný, ne domnělý. Útok přímo hrozí a z jednání útočníka a celkových okolností je zřejmé, že útok nastane, tu čekat, až bezprostředně nastane. Následek způsobený útočníkovi může být dle zákona stejně závažný, nebo ještě závažnější ne Nepoměr mezi způsobem útoku a způsobem obrany je naprosto podstatný. Dle zákona nesmí být zcela zjevně nepřiměřený způsobu útoku. Obrana musí být taková, aby s co nejmenším rizikem spolehlivě odvrátila a ukončila útok. Pokud má být obrana ze strany napadeného smysluplná, intenzivnější než útok a tudíž i nepřiměřená. Každý útočník na sebe musí brát veškeré rizi tím, že když někoho napadne tak může být zraněn nebo dokonce může o svůj život přijít. Útočník musí nést zodpovědnost za své protiprávní jednání, on určuje způsob obrany a jeho napadeným žádán, aby zaútočil a že útok provedl, bylo jeho svobodné rozhodnutí. Proto útoč riziko na sebe a tím byl srozuměn, že bude při odvracení útoku zraněn, nebo také odvracení přežít. § 30 Svolení poškozeného (1)“ Trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato o omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny.“ (2)“ Svolení podle odstavce 1 musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchajíc trestný, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně; je-li takové svolení dáno až po spáchán pachatel beztrestný, mohl-li důvodně předpokládat, že osoba uvedená v odstavci 1 by tento udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům.“ (3) „S výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s p poznatky lékařské vědy a praxe, nelze za svolení podle odstavce 1 považovat souhlas k ublí nebo usmrcení.“ Pro bližší vysvětlení uvedeme příklad. U dveří zazvoní sousedka z vedlejšího domu. Sdělí v zabouchla dveře a klíče má z druhé strany dveří. Pokud zavolá zámečníka, bude to trvat něj dost peněz. Proto vás poprosí, abyste rozbil malé okénko v komoře, jako levnější variantu, domu a otevřel. Je to její svobodné rozhodnutí a jejím svolením máte možnost učinit škodu v tomto případě rozbití okna, za což nemůžete být následně potrestán. § 31 Přípustné riziko (1)„Trestný čin nespáchá, kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které mě svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákonem, společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak.“ (2) „Nejde o přípustné riziko, jestliže taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, a byl dán k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas, nebo výsledek, k němuž směřuje, neodpovídá míře rizika, anebo provádění této činnosti zřejmě odporuje požadavkům jiného pr veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům.“ Pro bližší vysvětlení uvedeme na příkladu ve sportovní činnosti. U kontaktních sportů, zej sportů, sportovec nastupuje na závody s vědomím, že může dojít k zranění. Je samozřejmé, ž dodrženy daná pravidla v konkrétním sportu. Pak by měla být trestně právní odpovědnost vyl § 33 Oprávněné použití zbraně „Trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem.“ Použití zbraně umožňuje mnohdy účinnou a šetrnější obranu, než jiné způsoby obrany. Stačí namířit zbraň, pohrozit mu, vystřelit varovný výstřel do vzduchu, aby došlo k následnému u útoku. © Radim Pavelka, Adam Zdobinský, 2017 © Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu ISBN 978-80-87647-10-3