PÁDOVÁ TECHNIKA ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** • Příčiny pádů [ URL "https://ftvs.cuni.cz/FTVS-2142.html"] • Prevence pádů [ URL "https://ftvs.cuni.cz/FTVS-2143.html"] • Biomechanika pádových technik [ URL "https://ftvs.cuni.cz/FTVS-2144.html"] • Pádové techniky [ URL "https://ftvs.cuni.cz/FTVS-2145.html"] • Odkazy [ URL "https://ftvs.cuni.cz/FTVS-2146.html"] Pády neodmyslitelně patří k lidskému životu. Již v raném dětství dochází neustále k pádům malé výšce a nízké kinetické energii jsou rizika zranění minimální. Během růstu člověka se ze které tělo dopadá na zem. Pokud si jedinec osvojí pádové techniky již během vývoje, má předejít případnému zranění při jakémkoliv pádu. Při pádech nemusí vždy docházet ke zraněn mohou skončit poraněními lehkými (oděrkami, modřinami, pohmožděninami či tržnými ranami), dojít k závažným zraněním i s trvalými následky a nevratným poškozením, které vyžadují dlo (zlomeniny kostí, obratlů, poranění hlavy). Nezřídka pády končí smrtí člověka. V procesu definování pojmu pádů v oblasti tělesné výchovy a sportu musíme vycházet z někol které jsou limitující pro vznik a průběh pádu. Je třeba rozlišovat pojem pád v jeho různýc významech. Ve smyslu pohybu lidského těla je třeba rozlišovat: • Pád – jakýkoliv pohyb těla jako celku i jeho segmentů ve směru gravitační síly. • Pádová technika – naučená pohybová dovednost, která se projeví bezpečným obnovením rovno nové plochy opory i jinou částí těla, než chodidly. Pádová technika je nejdůležitější složkou úpolů a většiny bojových umění. Bez zvládnutí zá pádů nelze nacvičovat např. techniku porazů. Nácvik pádů slouží i k prevenci úrazů způsobe nejen v bojových uměních, ale i v různých oblastech lidského života. Má-li pád proběhnout následků, je nezbytné dodržet některé zásady, aby bylo zabráněno zranění. Nácvik pádů je u se co nejvíce snížily nepříznivé následky nárazu těla na zem. Systematika a metodika nácviku pádu byla nejdříve propracována v Japonsku, odkud se postup bojových umění a sportů rozšířila do celého světa. Potřeba absorbování energie padajícího byla prvotní podmínkou úspěšného provádění chvatů v aikidžutsu a džiúdžitsu, z nichž se po disciplíny aikidó a džúdó. „Pády jsou častým mechanizmem poranění u pohybových aktivit.“ (Reguli, Vít, 2007) Pádová technika je formou ochrany padajícího těla, ale je i zrcadlem pohybových dovedností není cvičenec schopen správně a ekonomicky padat, ztrácí jistotu v pohybech svého těla a j je narušena obavami z pádu, který ve finále není šetrně proveden. Zároveň s tím je jeho pr akcí nižší a vzniká i nechuť k dalšímu cvičení. Proto je potřeba k udržení motivace a nadš nacvičovat správně techniku pádů. Pádové techniky jsou součástí jak většiny bojových umění, tak průpravných úpolů, které by do látky tělesné výchovy na základních a středních školách. Hlavními principy pádové techniky jsou: • valivý pohyb bez vyčnívajících částí těla • postupný dopad na co největší plochu svalnatých částí těla Reguli (2000) upřesnil šest principů pádových technik: • Tlumení pádu největší možnou plochou těla. Použití nejen trupu, ale i horních a dolních Vyloučeno použití hlavy. Při pádech s působením malé síly možno pro tlumení (tvorba nové využít i menší plochu, například dlaň. • Smykové tření, případně přímý náraz, je nutno převézt na valivé tření (valivý pohyb). Kl podložce způsobuje zranění od malých oděrek kůže až k vážným poškozením tkáně. • Tlumení pádu osvalenými částmi těla. Zamezení kontaktu s podložkou těmi částmi těla, kde pokožkou nachází kost. Kontakt neosvalených částí těla s podložkou má za následek zraněn • Tlumení pádu v co nejdelším čase (postupná decelerace). Postupný a plynulý přechod části kontaktu s podložkou. Správné provedení vyžaduje dobrou prostorovou orientaci. • Využití kinetické energie pádu na opětovné zaujetí postoje (část energie tedy nemusí pad Využívá se část kinetické energie pádu na zaujetí původní, anebo jiné vyšší polohy, nejč • Využití přirozeného pohybu. Nutné vytvoření pohybového stereotypu. Spojení pádových tech strukturou přirozených pohybů. Ve sportu každý pád znamená zvýšení rizika vzniku úrazu a je nevyhnutelné, aby byly jako s jednotlivých sportů, které jsou ohroženy úrazy způsobenými pádem (Gerrard, 1998): • vyučované správné pádové techniky, • zařazen silový trénink pro vytvoření ochranné vrstvy svalů, • zařazení vzdělávacího programu prevence úrazů. _________________________________________________________________________________________ © Radim Pavelka, Jaroslav Stich, 2017 © Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu ISBN 978-80-87647-10-3