Zápasnický postoj a pohyb v něm

Jedná se o základní statickou polohu, kdy zápasník chodidly na žíněnce vytvoří stabilní polohu opory. Postoj lze rozdělit dle výškové orientace zápasníka vůči žíněnce na postoj – vysoký, který se využívá převážně v řecko-římském stylu, střední a nízký postoj, které jsou vhodné pro volný styl.

Základní záběr

Jedná se o úchop jednou rukou nebo jinou částí paže či pažemi za libovolnou část soupeřova těla, při kterém se předpokládá následná akce. Záběr je potřebný pro nástup do chvatů z postoje a jejich provedení. Slouží také pro vychýlení soupeře. Útočník provádí v pravém střehu záběr tak, že uchopí levou rukou obráncovu pravou v oblasti nad loktem nebo za paži. Druhá ruka zabírá zespodu v oblasti obráncova podpaží, nejlépe nad loktem, aby byl záběr pevný a nesklouzával.

Pokud zápasník spojí jednotlivé části svých paží, jedná se o spojování. Spojování je nutné pro udržení jednotlivých částí těla soupeře i pro zajištění obrany.

Za háčky – spojení za ohnuté a sevřené prsty

Za zápěstí – jednou rukou úchop zápěstí druhé ruky

Přes dlaně – zámek

Nad zápěstím – kříž

Neproplétat prsty! ŠPATNĚ!

Pro lepší představu o tom, jaké techniky se v zápasu používají ve stoje a v boji při žíněnce, lépe popisuje následující schéma:

Techniky zápasu prováděné v postoji:

Techniky zápasu prováděné v boji při žíněnce (v parteru):

Poznámka:

Výše uvedené rozdělení obsahuje techniky z řecko-římského zápasu i z volného stylu. Každé z těchto odvětví je řízeno příslušnými pravidly.