Do této kategorie patří veškeré útočné a obranné techniky prováděné dolními končetinami. Rozdělují se na techniky:
GERI WAZA - kopy, ať už přímé, obloukové nebo modifikované
HARAI WAZA - využití nohy k podmetení soupeře
V tradičním pojetí karate byly techniky nohou zpravidla omezeny na spodní pásmo a po přímé dráze za účelem ochrany citlivých míst těla. Díky fair play však sportovní tvář karate tuto ochranu nepotřebuje. Kvůli zvýšení vizuální efektnosti tedy do karate pronikly některé techniky z ostatních bojových umění a začalo se útočit i na horní pásma.
Některé kopy v karate jsou technicky více náročné, vyžadují tedy adekvátní trénink stability. Po vykonání každého kopu je nutné aktivní nohu co nejdříve stáhnout do původní pozice aby soupeř neměl příliš velkou šanci provést podmet na stojnou nohu.
Technika kopů se může na první pohled zdát jako akce pouhé končetiny. Kvalitní provedení je však doprovázeno akcí celého těla, zejména boků.
MAE GERI
Mae geri, přední přímý kop, neodmyslitelně patří k základním technikám karate.
Rozlišujeme 2 typy provedení:
KEAGE - kop je prováděn kyvadlovitým a švihovým pohybem bérce z nápřahu do soupeře.
KEKOMI – pohyb při kopu je prováděn důrazným trčením vpřed do soupeře za významného protlačení boků vpřed. Kop je ve finální fázi mírně pozdržen, aby bylo zvýrazněno silové provedení.
Úderová plocha kopu je zpravidla přední část chodidla, takzvané koši. Velice důležitým prvkem v provedení je nápřah, kdy je koleno pozvednuto do výšky pasu, zatímco bérec směřuje svisle dolů. Nárt společně s prsty jsou přitahovány směrem k holeni. Bérec poté vykoná půlkruhovitý pohyb směrem vpřed. V druhé fázi se bérec vrací prudkým pohybem po stejné trajektorii zpět, aby bylo zabráněno chycení nohy soupeřem či ztrátě stability. Relativní technická nenáročnost umožňuje tomuto kopu útočit na všechny části soupeřova těla.
Úderová plocha koši
JOKO GERI
Kop jokogeri, využívá velké svalové skupiny dolní končetiny a je tudíž jednou z nejsilnějších prostředků útoku v karate. Úderová plocha kopu je zpravidla vnější hrana chodidla (sokutó) a pata (kakató) V rámci nápřahu je ostré koleno zvednuto do výše pasu. Opět rozlišujeme dvě provedení, keage a kekomi. Při provedení kopu formou kekomi následuje vytrčení dolní končetiny po přímé dráze stranou do těla soupeře. Stojná noha se zároveň vytáčí na špičce vně pro zachování optimální stability. Efektivní provedení kopu je závislé na dobrém odhadu vzdálenosti od soupeře. Při provedení keage, čili kyvném kopu, opisuje bérec půlkruh švihovým pohybem. Tato varianta je méně náročná na mobilitu kyčelního kloubu a tudíž přístupná širokému spektru cvičenců. Kop joko geri lze zároveň provést skočným způsobem. Této formě se potom říká tobi joko geri.
Úderová plocha sokutó a kakató
MAWAŠI GERI
Mawaši geri je kop, vedený na soupeře po dráze vnějšího horizontálního oblouku vpřed. Při nápřahu je koleno zvednuto do výše pasu tak, aby byl bérec rovnoběžně se zemí a pata byla přitažena k hýždi. Následně bérec opisuje kruh vpřed. Úderová plocha může být opět, jak jsme v karate zvyklí, variabilní. Z tradičního hlediska je nejpoužívanější přední část chodidla (koši). Tato plocha poskytuje kopu dostatečnou tvrdost a při adekvátním nácviku techniky je málo zranitelná. Ve sportovním zápase se však více využívá nárt (haisoku), případně dolní část holeně. Účinnost kopu zajišťuje švih stehna a bérce doprovázený však rychlou a silnou rotací boků aby byla v kopu využita veškerá váha těla. Stojná noha je během kopu mírně vytáčena ve směru rotace boků, aby během kopu držela co nejdokonaleji linii s kolenem. Všechny pohyby je nutno dynamicky sjednotit aby bylo dosaženo kýžené efektivity. Kop mawaši geri je velice populární v soutěžním karate. Dá se snadno kontrolovat a dobře kombinovat s ostatními technikami. Mawaši geri na soupeřovu hlavu je nejvýše bodovaná technika ve sportovním zápase kumite.
Úderová plocha koši a haisoku
URA MAWAŠI GERI
Při kopu ura mawaši geri se koleno zdvihá co nejkratší dráhou vysoko vpřed až za osu těla. Následně dochází k vytočení boků a dráha bérce se otáčí do protisměru původního pohybu. Koleno se mírně krčí a tím generuje hlavní úderovou sílu kopu. Stojná noha se přitom začne vytáčet špičkou vzad pro dostatečné uvolnění kyčelního kloubu. Úderová plocha tohoto kopu je celá ploska nohy (teisoku), případně pata (kakató). Kop ura mawaši geri je zpravidla používán karatisty s velkým rozsahem pohyblivosti dolních končetin. Mezi závodníky je také hojně využíváno provedení s otočkou, takzvané uširo ura mawaši geri.
