Slovo kata znamená v překladu forma. Jedná se o tradicí stanovenou sekvenci bojových technik, simulující obranu proti několika imaginárním soupeřům. Jednotlivé obranné a útočné techniky jsou prováděny v postojích za použití správného dýchání, dále dynamiky a rytmizace. Krom fyzických aspektů je pro správné provedení třeba optimální soustředění mysli a přímý pohled do určeného směru.
Do kata je zařazena převážná většina spektra všech historicky používaných sebeobranných technik včetně hodů a páčení. Rovněž jsou v kata zařazeny protiútoky, využívající celé řady úderových ploch. V dobách, kdy panoval všeobecný zákaz tréninku boje mezi sebou, byl nácvik kata společně s tréninkem úderových ploch hlavní osou zdokonalení v karate. Ne nadarmo staré úsloví praví, že „kata je srdcem karate a makiwara jeho duší“.
Kata lze rozdělit do několika kategorií podle technické náročnosti, principiálně na základní a mistrovské.
V soutěži vyhrává závodník, který předvede kata v přesnějším technickém provedení, navíc dynamicky, silně, explozivně, stabilně a ve správné rytmizaci. Každá sestava kata má svoji bunkai, což je demonstrace reálného využití kata za účelem sebeobrany proti reálným soupeřům. V rámci určitých federací je demonstrace bunkai povinnou součástí soutěžní disciplíny kata.
Každý styl karate má svá kata vycházející z tradic. V některých kata je vidět vliv starých čínských bojových umění, jiné byly přizpůsobeny dynamičtějšímu silovému projevu:
V karate stylu Šótókan jsou známa tato kata (názvy kata jsou uvedené v obecně platné japonské transkripci z japonštiny):
Taikyoku kata
Jedná se o elementární kata, kterou vymyslel syn Funakošiho. Tato kata pomáhá pochopit začátečníkům základní principy kata.
TaikyokuShodan
Heian kata
Základní kata, která vznikla relativně „nedávno“. Původně se používalo místo slova Heian slovo Pinan což je okinawská výslovnost čínského slova „bezpečnost“. Japonskou výslovnost Heian se rozhodl používat Funakoši při představení těchto kata v Japonsku. Tato kata jsou považována za základní a postupně se v nich cvičenec seznamuje s pohyby a kombinacemi technik, které se vyskytují ve všech dalších kata.
Heian Shodan
Heian Nidan
Heian Sandan
Heian Yondan
Heian Godan
Tekki kata
Původně na Okinawě známe pod názvem Naihanchi, které rovněž přejmenoval Funakoši. Kata odráží sílu postoje kiba dači (postoj jezdce na koni) a nabízí širokou paletu technik prováděných v tomto hlubokém postoji.
Tekki Shodan
Tekki Nidan
Tekki Sandan
Pokročilé kata
Bassai Dai (průnik do pevnosti – dlouhá verze). Silné techniky této kata vychází ze signifikantního pohybu boků. Některé techniky připomínají útok beranidlem při obléhání pevnosti.
Bassai Sho (průnik do pevnosti – krátká verze). Tato kata je odvozena z Bassai Dai a je jí velice podobná.
Kanku Dai (pohled na nebe – dlouhá verze). První pohyb v této kata představuje pohled skrz dlaně na nebe, které symbolizuje vesmír. Zároveň cvičenec ukazuje soupeři, že není ozbrojen. Kata je velice stará a je přejatá z tradičních čínských bojových umění.
Kanku Sho (pohled na nebe – krátká verze). Tato kata je odvozena z Kanku Dai a je jí velice podobná.
Hangetsu (půlměsíc). Tato kata dostala jméno podle postoje, ve kterém se cvičí – hangetsu dači (postoj půlměsíce).
Goju Shi Ho Dai (padesát čtyři kroků – dlouhá verze). Tato kata je jeda z nejpokročilejších, které Funakoši zavedl. Původně ji údajně nazval hotaku – podle zvuku datla klepajícího do stromu.
Goju Shi Ho Sho (padesát čtyři kroků – krátká verze). Kratší verze předchozí kata, rovněž jedna z nejpokročilejších kata.
Enpi (letící vlaštovka). Rychlé pohyby nahoru a dolů připomínají letící vlaštovku. Enpi je jedna z nejstarších kata stylu Šótókan.
Jion (láska a dobro). Název z Budhismu (rovněž název chrámu v Číně). Jedna s nejtradičnějších kata
Jiin (láska a stín). Název kata rovněž přejat z Budhismu symbolizující učení chrámu.
Jitte (deset rukou). Kata symbolizuje boj s deseti protivníky. Velice silná kata podobná dvěma předchozím.
Meikyo (vyleštěné zrcadlo). První pohyb v kata demonstruje pohled do dlaní jako do zrcadla, které je klidné a lesklé jako hladina vody.
Niju Shi Ho (dvacet čtyři kroků). Pohyby v kata představují vlny rozbíjející se o útes.
Wankan (král a koruna). Nejkratší kata stylu Šótókan.
Gankaku (jestřáb na skále). Stoj na jedné v noze v této kata připomíná jestřába, který se chystá na svou kořist. Pohyby údajně simulují boj v úzkých uličkách Okinawy.
Sochin (síla a klid). Název je odvozen z postoje, ve kterém se cvičí sočin dači (silný zakořeněný postoj). Účelem této katy je naučit se bránit proti tyči.
Chinte (neskutečná ruka). Kata má mnoho výjimečných pohybů, které nejsou vidět v jiných kata a nejsou zcela typické pro Šótokan.
Unsu (ruce z mraků). Několik technik zde symbolizuje víření mraků rukama. Ruce by měly být jako mraky – měnící se a schopné v jeden okamžik vypustit smrtelný blesk. Jedná se o jednu z nejobtížnějších kata.
