Celkové těžiště těla lze zjistit na základě znalosti poloh dílčích těžišť jednotlivých segmentů a hmotnosti (resp. tíhy) těchto segmentů.
Metody zjišťování celkového těžiště těla:
a. |
grafická – v současné době pro nízkou přesnost a velkou pracnost nepoužívána
|
b. |
výpočtem: na základě znalosti poloh dílčích těžišť stanovíme jejich souřadnice na ose x, y, z.
|
Výpočet souřadnic celkového těžiště soustavy segmentů těla provedeme dle rovnic
,
kde xT, resp. yT, resp. zT je souřadnice x, resp. y, resp. z celkového těžiště těla
mi jsou hmotnosti jednotlivých segmentů
xi, resp. yi, resp. zi jsou souřadnice těžišť dílčích segmentů na příslušných osách.
Poloha těžiště tělesa (soustavy těles) zobrazuje rozložení jeho hmotnosti. Její definice vychází z nulového součtu statických momentů dílčích hmotností k poloze těžiště tělesa (soustavy těles) (Obr. B-Ot-2-1).
Chcete-li si vyzkoušet, jak se mění celkové těžiště soustavy, mění-li se poloha jednotlivých těles (segmentů soustavy), klikněte sem.
Význam celkového těžiště těla: myšlený bod, do nějž umisťujeme tíhovou sílu. Je důležitý zejména tam, kde zjednodušujeme mechanickou analýzu pohybu na pohyb hmotného bodu. V tzv. základním anatomickém postoji (stoj spatný, paže podél těla, dlaně vpřed) se celkové těžiště těla nachází přibližně ve výši 2. křížového obratle, u žen je to asi o 1 – 2 % níže než u mužů (rozdílné rozměry pánve). V průběhu ontogenetického vývoje (do dospělosti) se těžiště posouvá níže (kojenci a batolata = větší hlava v porovnání s trupem a končetinami)(obr.). Celkové těžiště těla nemusí být uvnitř těla, viz. obr. Další obrázek ilustruje význam celkového těžiště těla ve sportovním výkonu - skok do výšky.
Celkové těžiště těla souvisí se stabilitou člověka v jednotlivých postojích a polohách.
Kapitoly: