Kinematika pracuje s veličinami dráha (změna polohy), rychlost a zrychlení.

Pohyb je pojem relativní, vždy je nutno zvolit soustavu souřadnou, vzhledem k níž pohyb uvažujeme.

Rychlost = změna dráhy v čase (m/s), její velikost lze zjistit z grafu závislosti dráhy na čase, (viz obr B-TL-3).

Průměrná rychlost je definována jako

,kde a je úhel sečny.

Velikost okamžité rychlosti je definována jako 1. derivace dráhy podle času, tj.

v grafu s(t) jí odpovídá limita tečny.

Úhlová rychlost  w je definována jako změna úhlu v čase, tj. 

(rad/s), rozměr je s^-1.

Mezi úhlovou a obvodovou rychlostí v  platí vztah

kde r je poloměr otáčení.

Zrychlení je definováno jako změna rychlosti v čase (m.s ^–2), jeho velikost lze zjistit z grafu závislosti rychlosti na čase (v(t)) a pro výpočty velikostí okamžitých i průměrných hodnot platí analogické vztahy jako u rychlosti, tj. okamžitá hodnota je dána tangentou tečny v daném bodě, průměrná hodnota tangentou sečny (platí obr. B-TL-3, pouze na ose závisle proměnných bude rychlost a nikoliv dráha.

Velikost okamžité hodnoty zrychlení je tedy definována jako 1. derivace rychlosti podle času neboli 2. derivace dráhy podle času a je dána vzorcem 

Není-li pohyb přímočarý, je nutno uvažovat tyto druhy zrychlení:

• dostředivé (normálové)

• tečné (tangenciální)

• úhlové zrychlení

Výsledné zrychlení obecného křivočarého pohybu je dáno vektorovým součtem normálové a tečné složky.

Kritéria dělení pohybu:

• pohyb bodu, pohyb tělesa, pohyb soustavy těles

• dle trajektorie: pohyb přímočarý, křivočarý (speciální případ: otáčivý)

• dle rychlosti: rovnoměrný (v = konst), nerovnoměrný