Jedná se o jednu ze základních technik hodů, kdy se využívá noha k podražení soupeře. V překladu znamená Velký vnější podmet.

Tori zahajuje techniku vychýlením ukeho vlevo vzad tlakem pravého předloktí do ukeho hrudi v oblasti úchopu límce a tahem levou paží do strany a dolů. Vychýlení se umocňuje vykročením levé nohy na úroveň ukeho pravé nohy, na které v tuto chvíli spočívá většina jeho váhy. Po tomto výkroku tori přenese rychle váhu vpřed na levou nohu a provede přednožení pravé nohy (viz. obrázek vlevo).  Dochází k těsnému kontaktu v oblasti ramen a pravým bokem se soupeřem. Přednožená, volně natažená noha prudce švihem provádí podraz zezadu mezi ukeho nohy zároveň s tlakem pažemi vlevo vpřed, zanožením pravé nohy a předklonem (viz. obrázek vpravo). Po pádu tori jistí ukeho povytažením za rukáv.

Chyby:

• nedostatečné vychýlení vzad záklonem toriho

• špatné přenesení hmotnosti na stojnou nohu

• nástup do chvatu záklonem

• dorzální flexe podrážející nohy – kopnutí patou do ukeho lýtka