Po promoci na lékařské fakultě v Praze roku 1949 pracoval na psychiatrické klinice v Plzni. Během vojenské služby odsouzen pro nesouhlas s režimem na 2 roky a po propuštění pracoval jako dělník v továrně. Od roku 1953 v rehabilitačním ústavu v Janských Lázních jako sekundární lékař a později jako primář oddělení. Mezitím hospitoval na neurologické klinice v Hradci Králové a v Praze a od roku 1961 pracoval v Ústavu pro doškolování lékařů, kde byl angažován ve výuce elektrodiagnostických metod (elektromyografie) v neurologii arehabilitaci. Po dosažení důchodového věku pracoval od roku 1988 u ČSD v laboratoři pro motoriku a od roku 1991 pracuje na FTVS na katedře fyzioterapie, kde byl vedoucím katedry 3 roky a kde pracuje dosud.

Je nositelem medaile J.E. Purkyně, medaile Palackého Univerzity v Olomouci,stříbrné medaile Karlovy Univerzity v Praze a pamětní medaile k výročí založení UK.

Pracoval s prof. Lewitem , prof. Jandou a prof. Vojtou na založení tzv. pražské rehabilitační školy, známé jako „prager Schule“.

V užším slova smyslu se zabýval terapií funkčních poruch páteře, manipulační terapií. V tomto směru spolupracoval s Dr. Brüggerem ve Švýcarku na problému funkčních poruch nervové soustavy a je dosud členem redakční rady časopisu Funktionskrankheiten.

Za svého pobytu ve Vietnamu se seznámil s orientální medicínou a její aplikací pro pohybové účely.

V současné době se zabývá vlivem dechových pohybů na posturální funkci a s Mgr. J. Čumpelíkem se zasadil o zavedení preventivních spinálních cvičení do rehabilitace. Pracuje spolu s Doc. Dr. Strnadem na problému zavedení preventivních cvičení do škol, aby se tím předcházelo vzrůstajícímu množství tzv. funkčních poruch páteře, které ohrožují pracovní schopnost a jsou stále častějším pramenem krátkodobých pracovních neschopností. Spolupracuje s Mgr. J. Čumpelíkem na grantu vedeném doc. Strnadem z FTVS zabývajícím se touto tématikou. Pracoval i na ověření Vojtovy léčebné techniky EMG a videozáznamem.

Inicioval založení Kineziologické společnosti a snaží se, aby se stala kineziologie habilitačním oborem potřebným k výchově odborníků pro pohyb jak v rehabilitaci tak i ve sportu a tělovýchově.

Má dvě atestace v neurologii, kandidaturu věd a byl habilitován na docenta v rehabilitaci.

Klinická a speciální kineziologie

Klinická neurofyziologie

Elektromyografie

Klinická kineziologie

Klinická neurofyziologie

Speciální kineziologie

Prevence a terapie vertebrogenních poruch

Neurologické vyšetření ve fyzioterapie

Véle, F.: Kineziologie posturálního systému. Karolinum, Praha 1995.

Véle, F.: Kineziologie pro klinickou praxi. Grada, Praha 1997.

Véle, F.: Briiggers Beitrag zum Problem der Funktionellen Störungen der Motorik. Funktionskrankheitenl 8,1, p. 22-28, Zürich, 1997.

Véle, F.: Entwicklung der Diagnostik und Therapie der Funktionskrankheiten in CZ. Funktionskrakheiten des Bew. Apparates 1, p. 33-40, Zürich, 1994.

Véle, F.: Kinesiologie in der Physiotherapie. Funktionskrankheiten 8, 2, Zürich, 1998.

Véle, F.: Pohyb a vědy o pohybu. Rehabilitace a fyzikální lékařství 2, s. 60-66, 1994.

Véle, F.: Kinesiologie in der Physiotherapie. Funktionskrankheiten des Bewegungssystems 9, 2, 91-98, 1999.